Diesel-elektrická lokomotiva modelové železnice v měřítku HO pro železniční modeláře v modelářské kvalitě - 38501 Rapido Atchison, Topeka & Santa Fe AT&SF #2321 HO Yellow Warbonnet Scheme Class EMD GP38 Road-Switcher Diesel-Electric Locomotive DCC & Sound.

■ Model je vybavený 21-pinovým konektorem NMRA a digitálním dekodérem ESU LokSound se zvukovými funkcemi podporující všechny režimy programování DCC pro řízení motoru s vynikající regulaci chodu modelu při nízkých rychlostech v analogovém i DCC režimu. ■ V digitalizovaném režimu DCC je k dispozici více než 20 zvukových efektů, včetně spouštění motoru a vypnutí, zvuků hlavního motoru přes všech osm zářezů, zvonku, vzduchové houkačky, vzduchu kompresoru, dynamických brzd a dalších. ■ Pětipólový motor s našikmo vinutým rotorem a dvěma setrvačníky pro optimální tah při všech rychlostech. ■ Čelní a zadní zlatobílé LED světlomety se změnou podle směru jízdy. ■ Rám a podvozek z tlakově litého odlitku. ■ Kovová kloubová spřáhla. ■ Vysoce detailně propracované příčky spřáhel. ■ Velmi přesné lakování a nápisy lokomotivy podle originálního schématu. ■ Mnoho samostatných detailů, jako jsou kovové stupačky, hadice pro více jednotek, sněhový pluh, hadice vlakového vedení a další. ■ Specifické detaily pro každou železnici. ■ Inovativní rovná kovová boční madla s plastovými sloupky. ■ Neuvěřitelné detaily spodního rámu včetně kabelů trakčního motoru, vzduchových filtrů a dlouého množství samostatně aplikovaných dílů, ■ Specifická dvířka bateriové skříně. ■ Funkční světlomety, zadní světla, tříbarevná světla dané třídy a příkopová světla a funkční otečející se maják. ■ Vysoce detailní interiér kabiny s posádkou. ■ Správné rozměry palivové nádrže podle železnice. ■ Více stylů stupaček. (ATSF má schůdky v posunovacím stylu "Switcher") ■ Vysoká krátká kapota. ■ Samostatně aplikované drátěné ochozy. ■ Světlomety v kabině nebo na přídi. ■ Boční rámy podvozků a kryty dynamických brzd a vzduchových filtrů. ■ Určeno pro provoz na kolejích s kódem 70, 83 a 100.

Jedná se o dynamickou a detailní lokomotivu třídy "38" od společnosti Electro-Motive pro všeobecné účely. Poslední lokomotiva řady 38 vyjela z továrny EMD v La Grange ve státě Illinois po 50 letech své existence. Tato úctyhodná lokomotiva měla výkon 2 000 koní, nízké nebo vysoké krátké kapoty a vydláždila cestu budoucím modelům "GP". V závodě EMD jako samému srdci železničního světa, bylo vyrobeno 706 těchto čtyřnápravových bestií pro hlavní železnice Penn Central, B&O a Southern Pacific (SP), které byly u SP výjimečné starou tradicí vysokých krátkých kapot pro větší bezpečnost posádky, oku lahodící černé, bílé a zlaté pruhování spolu s harmonickými houkačkami Nathan P, tak oblíbené u fanoušků. V 90. letech bylo mnoho strojů prodáno leasingovým společnostem nebo přestavětńo na standardy Dash 2 bez vysokých kapot. S úbytkem mnoha čtyřnápravových lokomotiv na soupiskách železničních společností 1. třídy lze mnoho těchto lokomotiv stále nalézt na regionálních a krátkých tratích nebo jako turistické a muzejní lokomotivy.

Modely GP38, GP38AC a GP38-2 společnosti Electro-Motive Division (EMD) jako čtvrtá řada dieselových lokomotiv druhé generace byly mimořádně úspěšné čtyřnápravové modely, které jen dále upevnily pozici EMD jako předního výrobce dieselových lokomotiv své doby. V době uvedení modelů GP38/AC a pozdějších "Dash 2" byla společnost EMD již zkušený výrobce, který věděl, co železnice hledají, a s modely GP38/GP38-2 se opět trefil do černého. Mezi modely GP38 a GP38AC jsou jen velmi malé rozdíly, zatímco GP38-2 má modernizovaný hlavní pohon a novější elektroniku. Lokomotiva vypadala téměř identicky jako GP35 díky standardnímu designu vozu a kabiny tohoto modelu, kterého se EMD držela až do 80. let.

Původní stroj GP38 se ve skutečnosti výkonem nijak nelišil od dřívějších modelů druhé generace - se sníženým výkonem měl pouhých 2 000 koní (ve srovnání s 2 250 koňmi u GP30 a 2 500 koňmi u GP35) a nebyl zdaleka tak úspěšný jako pozdější model GP38-2. GP38 nesla nový 16-válcový motor typu 645, který nahradil typ 567 z GP35 a byl standardním dieselovým motorem EMD vycházejícím z původní kabinové jednotky FT z roku 1939. Lokomotiva byla vybavena standardním trakčním motorem D77 společnosti General Motors, který dokázal vyvinout stejnou tažnou sílu jako u dřívějších lokomotiv GP30 a GP35 - 61 000 liber počáteční tažné síly a 50 000 liber trvalé tažné síly.

Na dřívější stroje GP30 a GP35 navázal model GP38 vyráběný od roku 1966 do roku 1971 a pozdější GP38-2, který se vyráběl v letech 1972 až 1984. Oba modely GP38 byly nesmírně úspěšné a prodalo se jich téměř 3 000 kusů (GP38 se prodalo asi 730 kusů a GP38-2 přes 2 100 kusů). Model GP38-2 se prodával lépe, stejně jako většina modelů "Dash 2", díky dalším vylepšením oproti původnímu modelu, která zahrnovala například nový typ dmychadla trakčního motoru, modulární systém elektronické skříně a šroubovaná přístupová dvířka do bateriové skříně.

S výjimkou pozdějších modelů GP40 a GP40-2 byly GP38 a GP38-2 nejúspěšnějšími stroji GP druhé generace společnosti EMD a stejně jako dřívější GP35 přesně splňovaly požadavky železnic na výkon a zároveň na vynikající kvalitu a spolehlivost. Vzhledem k úspěchu modelu není překvapením, že je tato jednotka stále hojně k vidění po celé zemi od krátkých tratí a regionálních drah až po tratě třídy Class Is. Dochovala se pouze jedna oficiálně dochovaná GP38 Tennessee, Alabama & Georgia #80 v Tennessee Valley Railroad Museum.

Stroj EMD GP38-2 je americká čtyřnápravová diesel-elektrická lokomotiva vyrobená společností General Motors, divize Electro-Motive Division, která byla součástí řady EMD Dash 2 a jednalo se o modernizovanou verzi starší lokomotivy GP38. Pohon zajišťoval šestnáctiválcový motor typu EMD 16-645E o výkonu 2 000 koní (1,5 MW). Pro americké železnice a průmyslové koncerny bylo vyrobeno 1 799 exemplářů tohoto modelu lokomotivy, pro kanadské železnice a průmyslové koncerny pak 257 exemplářů firmou General Motors Diesel (GMD), pro mexické železnice a průmyslové koncerny 156 exemplářů a pro saúdsko-arabskou železniční organizaci Saudi Railways Organization 1 exportní jednotka. Celkem 31 lokomotiv GP38-2 bylo postaveno se zvednutými krátkými kapotami s parními generátory pro osobní přepravu na mexických železnicích. Kromě toho 257 vozů GP38-2 společnosti Southern Railway mělo "klaiscké" zvednuté krátké kapoty.

Délka - 18,03 m (59 stop a 2 palce). Šířka - 3,16 m (10 stop 4,5 palce). Výška - 4,67 m (15 stop 4 palce). Hmotnost lokomotivy - 250 000 lb (113 400 kg). Hlavní pohon - motor EMD 16-645E. Typ motoru - V16 Dvoutaktní diesel. Kořenové dmychadlo, Střídavý alternátor, Stejnosměrné trakční motory. Válce - 16. Převodovka - dieselová elektrická. Lokomotivní brzda - přímá vzduchová, dynamická. Maximální rychlost 105 km/h (65 mph). Výkon 2 000 k (1,49 MW). Tažná síla Startování: 61 000 lbf (271 kN) při 20 %. Trvalý provoz: 54 700 lbf (243 kN) a rychlost 11,1 mph (17,9 km/h).

Železnice Atchison, Topeka and Santa Fe Railway (ATSF), často označovaná jako Santa Fe nebo AT&SF, byla jednou z největších železnic ve Spojených státech. Železnice byla založena v únoru 1859, aby obsluhovala města Atchison a Topeka v Kansasu a Santa Fe v Novém Mexiku. V roce 1873 dosáhla železnice hranice mezi Kansasem a Coloradem a v roce 1876 dosáhla Puebla v Coloradu. Aby vytvořila poptávku po svých službách, zřídila železnice realitní kanceláře a prodávala zemědělskou půdu z pozemkových grantů, které jí udělil Kongres.

Přestože byla železnice pověřena obsluhovat město, rozhodla se Santa Fe obejít, a to kvůli technickým problémům hornatého terénu. Nakonec odbočka z Lamy v Novém Mexiku přivedla železnici Santa Fe do stejnojmenného města.

Santa Fe byla průkopníkem intermodální nákladní dopravy; v různých obdobích provozovala leteckou linku, krátce existující Santa Fe Skyway a flotilu vlečných lodí Santa Fe Railroad Tugboats. Její autobusová linka rozšířila osobní dopravu do oblastí nedostupných po železnici a trajekty v Sanfranciském zálivu umožnily cestujícím dokončit cestu na západ k Tichému oceánu. AT&SF se stala námětem populární písně Harryho Warrena a Johnnyho Mercera "On the Atchison, Topeka and the Santa Fe", napsané pro film The Harvey Girls (1946).

Železnice oficiálně ukončila provoz 31. prosince 1996, kdy se spojila s Burlington Northern Railroad a vznikla tak společnost Burlington Northern and Santa Fe Railway.

PLEASE NOTE: Due to the small edition size and the great demand for this item, allocations are expected to occur.

UPOZORNĚNÍ: TITUL JE VYROBENÝ V OMEZENÉM MNOŽSTVÍ JAKO UMĚLECKÝ PŘEDMĚT. UVEDENÁ PRODEJNÍ CENA JE PLATNÁ DO VYPRODÁNÍ TUZEMSKÝCH ZÁSOB.

Sdílet na Twitteru Sdílet na Facebooku