Elektrická lokomotiva CentralBahn GmbH CBB #110 383-7 Sonderzug Ivory Light Blue Front Scheme Class 110 (E 10) Electric Locomotive for Model Railroaders Inspiration, epocha V.

■ Lokomotiva třídy 110 (E 10) švýcarské soukromé železniční společnosti Centralbahn AG, předního organizátora zvláštních vlaků hlavně v Německu, která také pronajímá šest elektrických lokomotiv a více než 80 vagónů na firemní a školní výlety, veletržní a sportovní speciální vlaky, jubilejní vlaky a večírkové jízdy, ale také pořádá elegantní gurmánské jídelní vozy a další luxusní akce.

Centralbahn AG se sídlem v Basileji je soukromá železniční společnost ve Švýcarsku. Jednatelem je bývalý majitel Freiburger Eisenbahn-Kurier a bývalý spolumajitel mnichovského nakladatelství Geramond Rudolf Josef Wesemann. Centralbahn GmbH je předním organizátorem zvláštních vlaků, které organizuje více než 40 let. Společně s partnery ve Stuttgartu, Kolíně nad Rýnem, Trieru, Mönchengladbachu, Brémách a Basileji k tomu využívají speciální vlakovou flotilu skládající se z více než 80 osobních vozů různých provedení, většinou velmi pohodlných nostalgických osobních vozů, a také četných párty v jídelních a exkluzivních salóncích. Zvláštní vlaky CBB obvykle vyjíždí v Hamburku, Hannoveru, Berlíně, Brémách, Osnabrücku, Münsteru, Dortmundu, Kolíně nad Rýnem, Mönchengladbachu, Koblenz, Darmstadtu, Kasselu, Karlsruhe, Stuttgartu, Ulmu, Mnichově a Norimberku a také v Basileji, Curychu, Salcburku, Amsterdam a Vídeň. Celoročně také firma pronajímá šest elektrických lokomotiv a více než 80 vagónů na firemní a školní výlety, veletržní a sportovní speciální vlaky, jubilejní vlaky a večírkové jízdy, ale také pořádá elegantní gurmánské jídelní vozy a další luxusní akce.

Třída E 10 je standardní elektrická lokomotiva pro rychlíkovou dopravu, poprvé postavená pro Deutsche Bundesbahn v roce 1952. Od roku 1968 je známá jako řada 110 a její podsérie jako řada 112 až 115. Po mnoho let byla E 10 nejdůležitější lokomotivní třídou v německé expresní vlakové dopravě. Po železniční reformě byly lokomotivy využívány především v místní dopravě. Jednotlivé lokomotivy řady 115 jezdily až do roku 2020 před "osobními vlaky pro zvláštní účely" a všechny lokomotivy této řady odstoupily z pravidelného provozu.

Univerzální lokomotiva původně nesla pracovní název E 46, který navazoval na stejnojmenný projekt z roku 1940, ale poté, co se formálně stala expresní lokomotivou, byla přejmenována na řadu E 10, a to zvýšením požadované maximální rychlosti ze 125 na 130 km/h. V roce 1952 dodali známí němečtí výrobci lokomotiv a elektrotechnické koncerny nejprve lokomotivy se sériovým označením E 10.0, v nichž byly realizovány jak požadavky centrály Bundesbahn, tak i příslušné specifické představy firem o technice pohonu, elektrickém vybavení, pojezdu a dalších detailech.

Zkušební program ukázal, že univerzální lokomotivní řada by nepostačovala ke splnění všech výkonových požadavků. Přepracovaný typový program nyní zahrnoval dálkovou lokomotivu E 10, z níž bylo možné změnou převodového poměru upravit lehkou nákladní lokomotivu třídy E 40, lehkou lokomotivu místní třídy E 41 a těžkou šestinápravovou nákladní lokomotivu třídy E 50. Kromě toho se počítalo i s expresní lokomotivou E 01, ale ta byla vyřazena, protože tehdejší síť tratí neumožňovala vysoké rychlosti a lokomotiva E 10 byla považována za dostatečnou pro expresní vlaky.

Stejně jako všechny lokomotivy standardního programu elektrických lokomotiv měly i lokomotivy třídy E 10 nebo dnešní 110 podvozky řešené jako svařované skříňové konstrukce s podvozky a svařované skříňové nástavby s větracími mřížkami. Řada 110.3 používá skříň z modelu E 10.12 s více vystupujícím čelem, známou také jako skříň s "příďovým záhybem". Rám je na podvozcích podepřen vinutými pružinami a pryžovými prvky. Zpočátku, zejména ve vyšších rychlostních pásmech, byl patrný hrbolatý chod, který si vyžádal několikeré přepracování podvozků. Odpružení Flexicoil bylo testováno také na dvou lokomotivách (110 475 a 476).

Všechny lokomotivy mají nepřímo působící vzduchovou brzdu typu Knorr s vysokým brzdným účinkem (při vysokých rychlostech se brzdy automaticky zesilují) a přídavnou přímo působící brzdu pro posun. Lokomotivy mají také externě buzenou elektrickou odporovou brzdu spojenou se stlačenou vzduchovou brzdou. Teplo vznikající při elektrickém brzdění je odváděno střešními ventilátory. Poprvé bylo u německých lokomotiv standardně použito vysokonapěťové ovládání transformátoru. Trakční motory jsou čtrnáctipólové typu WB 372, jak byly později použity i v řadách 111 a 151. Na lokomotivách WB 372 jsou použity i motory WB 372. Stejně jako u všech variant standardního lokomotivního programu byl použit pružinový pohon s pryžovými kroužky Siemens-Schuckert-Werke/SSW, který se nadprůměrně osvědčil již u první lokomotivy E 10.0.

Na střeše se v původní sériové verzi nacházely nůžkové pantografy typu DBS 54a, k nimž přiléhaly povinné střešní odpojovače, hlavní vypínač stlačeného vzduchu a trakční transformátory napětí pro sledování napětí trakčního vedení. Předsériové lokomotivy měly ještě pantografy typu SBS 39 s jedinou výhybkou. Transformátory jsou trojramenné s olejovým chlazením, na které je napojen spínací mechanismus s 28 rychlostními stupni. Řídicí systém je řešen jako nájezdový, kdy strojvedoucí lokomotivy předem zvolí rychlostní stupeň a spínací mechanismus se automaticky rozjede do zvolené polohy. V nouzovém provozu je možné ruční ovládání pomocí kliky. Od řady 110 399 je tato řada standardně vybavena tyristorovými spínači zátěže (rozváděč W29t). Velmi mnoho nižších konstrukčních čísel s N28h se však po poškození nebo v průběhu modernizačních prací dočkalo kompletní výměny proti W29t, mimo jiné také muzejní lokomotivy E10 121 a 113 311, přičemž jejich "původní stav" je sporný.

Zabezpečovací zařízení na stanovišti strojvedoucího jsou mechanický nebo elektronický zabezpečovací jízdní obvod, bodové řízení vlaku (mezitím podle nových předpisů se softwarovou verzí PZB 90) a vlakové rádiové zařízení (vybavené rádiem GSM-R). Novinkou jsou počítače pro elektronický knižní jízdní řád EBuLa a blokování dveří od rychlosti 0 km/h (TB0), které je nyní povinné i pro lokomotivy v osobní dopravě. Některé lokomotivy byly zkušebně vybaveny počítači řídicího systému CIR-ELKE.

Číslování lokomotiv: E 10 001–005 (předsérie), E 10 101–287 (od roku 1968: 110 101–287), E 10 288–510* (od roku 1968: 110 288–510*), 110 511 (1985, konverze z 139 134). Odchylně od tohoto číslování: E 10 1239–1244 (Přestavba z E 10 239–244, pozdější demontáž), E 10 1265–1270* a E 10 1308–1312* (od roku 1968: 112 265–270 a 112 308–312, od roku 1991: 113 265–270 a 113 308–312), 112 485–504* (od roku 1988: 114 485–504, od roku 1993: 110 485–504) 115 (od roku 2006: 30 přeznačeno na 110 pro DB AutoZug) (* = ohyb vpředu) počet vyrobených jednotek: 5 (E 10.0, předsérie), 379 (E 10.1–3), 31 (E 10.12), 1 (převod z 139). Výrobci: Krupp, Henschel-Werke, Krauss-Maffei (mechanická část), SSW, BBC, AEG (elektrická část). Rok(y) výroby: E 10.0: 1952, E 10.1–3: 1956–1969, E 10.12: 8. 5. 1962. Vyřazeno z provozu: od roku 2000 (původně 110,1, nereverzibilní 110,3) 110 a 113: do roku 2014. Uspořádání kol: Bo Bo . Šířka rozchodu: 1435 mm (standardní rozchod). Délka přes nárazníky: 16 490 mm (E 10.1), 16 440 mm (E 10.3, E 10.12). Vzdálenost mezi čepy podvozku: 7 900 mm. Základna náprav podvozku: 3 400 mm. Provozní hmotnost: 85,0 t. Pojezdová hmotnost dvojkolí: 21,0 t. Maximální rychlost: 110: 150, později 140 km/h, 113: 160, někdy 120 km/h, 114: 160, později 120 km/h. Hodinový výkon: 3 700 kW (krátce až 6 000 kW). Trvalý výkon: 3 620 kW. Počáteční tažná síla: 275 kN. Průměr hnacího kola: 1 250 mm. Proudový systém: 15 kV 16 ⅔ Hz ~. Přenos proudu: proudový sběrač SBS 54. Počet trakčních motorů: 4. Pohon: Pryžová kroužková pružina. Typ rychlostního spínače: N28h od BBC s voličem plochých drah, odporem proti přeřazení a 2 spínači zátěže (mechanické spínače zátěže) nebo W29T z SSW s voličem plochých drah a 2 zátěžovými spínači (tyristorové zátěžové spínače). Pneumatická brzda Knorr s více rozlišeními. Přídavná brzda - elektrická odporová brzda s vnějším buzením (max. brzdný výkon 2 000 kW, trvalý výkon 1 200 kW).

PLEASE NOTE: Due to the small edition size and the great demand for this item, allocations are expected to occur.

UPOZORNĚNÍ: TITUL JE VYROBENÝ V OMEZENÉM MNOŽSTVÍ JAKO UMĚLECKÝ PŘEDMĚT. UVEDENÁ PRODEJNÍ CENA JE PLATNÁ DO VYPRODÁNÍ TUZEMSKÝCH ZÁSOB.

Sdílet na Twitteru Sdílet na Facebooku