Diesel-elektrická lokomotiva Delaware & Hudson D&H #1976 Bicentennial Spirit Of Freedom Red White & Blue Scheme Class ALCO RS-3M Diesel-Electric Road-Swiitcher Locomotive for Model Railroaders Inspiration.

■ Diesel-elektrická lokomotiva řady ALCO RS-3 americké železniční společnosti Delaware & Hudson D&H pro posun a provoz ve stanici po přestavbě na ALCO RS-3m. Stroj č. 1976, dříve č. 506, a předtím ještě RS-3 č. #4112, si nátěr Bicentennial Spirit Of Freedom zachoval po celou dobu svého provozu u D&H. Později byl prodán železnici Tioga Central Railroad, poté společnosti Wellsboro & Corning Railroad a nato v roce 2014 železnici Western New York a Pennsylvania Railroad WNY&P. Ta ji v říjnu 2014 přebarvila na černou barvu se žlutými šipkami. V červenci 2023 ji získala pro svůj provoz železniční společnost Arcade & Attica Railroad.

ALCO RS-3 je diesel-elektrická lokomotiva typu B-B o výkonu 1 600 k (1,2 MW) vyráběná od května 1950 do srpna 1956 společností American Locomotive Company (ALCO) a její dceřinou společností Montreal Locomotive Works (MLW) v celkovém počtu 1 418 kusů - 1 265 ks pro americké železnice, 98 ks pro kanadské železnice, 48 ks pro brazilské železnice a 7 ks pro mexické železnice. Jako nástupce typů RS-1 a RS-2 byl RS-3 vyráběn s jediným dvanáctiválcovým motorem ALCO Model 244. Stroj RS-3 se konstrukčně i vzhledově velmi podobal svému předchůdci, měl však o 100 koní více (1 600 k) a některé změny v palivovém systému a tvaru skříně. Podobně jako RS-1 sloužilo mnoho RS-3 po celá desetiletí a některé jsou v provozu ještě v roce 2022.

Stroj RS-3 se třínápravovými podvozky namísto dvounápravových byl označován jako RSC-3. Prostřední náprava každého vozu byla bez pohonu. Tato varianta byla určena pro provoz na méně namáhaných tratích, protože nápravy navíc lépe rozkládaly hmotnost lokomotivy. U některých RS-3 byly motory nahrazeny spolehlivějšími motory EMD 567B a staly se z nich RS-3m.

Společnost ALCO postavila lokomotivu RS-3, aby konkurovala společnostem EMD, Fairbanks-Morse a Baldwin Locomotive Works poté, co v roce 1949 EMD představila lokomotivu EMD GP7 a následně v roce 1950 společnost Fairbanks-Morse lokomotivu H-16-44 o výkonu 1 600 koní (1,2 MW). V roce 1950 navíc představila společnost Baldwin lokomotivu Baldwin AS-16 o výkonu 1 600 k (1,2 MW). Každá ze společností ALCO, Fairbanks-Morse a Baldwin zvýšila výkon stávajících řad svých lokomotiv z 1 500 na 1 600 hp (1,1 až 1,2 MW) a přidala další vylepšení, aby vytvořila nové řady lokomotiv konkurence-schopnějších vůči společnosti EMD. Řada lokomotiv ALCO o výkonu 1 500 k (1,1 MW) byla RS-2 (v roce 1950 však bylo vyrobeno 31 lokomotiv o výkonu 1 600 k (1,2 MW), řada H-15-44 společnosti Fairbanks-Morse měla výkon 1 500 k (1,1 MW) a řada Baldwin s výkonem 1 500 k (1,1 MW) byla Baldwin DRS-4-4-1500. Společnost EMD si však ponechala konkurenční GP7 o výkonu 1 500 k (1,1 MW) a v roce 1954 představila model GP9 o výkonu 1 750 k (1,30 MW). Závod ve výrobě posunovacích lokomotiv však nakonec vyhrála společnost EMD, která vyrobila 2 729 kusů GP7. ALCO vyrobilo 377 ks stroje RS-2 a 1 418 ks stroje RS-3, firma Fairbanks-Morse vyrobila 30 ks stroje H-15-44 a 296 ks stroje H-16-44 a společnost Baldwin vyrobila 32 ks stroje DRS-4-4-15 a 127 ks stroje AS-16.

Výrobce - American Locomotive Company, Montreal Locomotive Works. Datum výroby RS-3 - květen 1950 až srpen 1956. Celkem vyrobeno - 1 418 kusů. Konfigurace: - AAR B-B. Rozchod - 4 ft 8+1⁄2 in (1 435 mm); 5 ft 3 in (1 600 mm) pro Brazílii. Podvozky - AAR typ B. Průměr kol - 40 palců (1 016 mm). Minimální zatáčka 21°. Rozvor - 39 stop 4 palce (11,99 m). Délka - 56 stop 6 palců (17,22 m). Šířka - 3,09 m (10 ft 1+5⁄8 palce). Výška - 4,40 m (14 ft 5+1⁄8 palce). Hmotnost lokomotivy - 247 100 lb (112 100 kg). Hlavní pohon - ALCO 244-D. motor V12 Čtyřdobý diesel, turbodmychadlo. Generátor GE GT-581. Trakční motory (4) GE 752. Válce 12. Velikost válce - 9 palců × 10+1⁄2 palce (229 mm × 267 mm).

Maximální rychlost - 65-85 mph (105-137 km/h). Výkon - 1 600 hp (1,2 MW). Tažná síla - 61 775 lb (28 021 kg). Lokalizace - Severní Amerika; Španělsko (zakoupeno od amerických železnic); Brazílie (MLW);

V roce 1973 se železnice Green Bay & Western GB&W pustila do programu modernizace a renovace svých lokomotiv - čtyř RS-2 a čtyř RS-3 vybavených motory model Alco 244. Tento přístup provedly portugalské železnice se svými lokomotivami RSC-2 a RSC-3 používající motor model 251C. Vzhledem k tomu, že 12válcový motor 251 byl delší než 12válcový motor 244 kvůli větší šířce ložisek klikového hřídele u 251, nevešel by se do o něco kratší dlouhé kapotv RS-2 motor 251 bez větších úprav, a proto v programu GB&W stroje RS-2 tak doplňovaly součástky ze strojů RS-3. Přestavěné RS-3 byly označeny jako RS-20 díky výkonu 2000 hp z motoru 251C. Program RS-20 společnosti GB&W byl velmi úspěšný a přitáhl zájem dalších železničních společností s lokomotivami Alco a výrobce lokomotiv Morrison-Knudsen z Boise, Idaho. Morrison-Knudsen použil program GB&W RS-20 jako šablonu pro vlastní repasování strojů RS-3, které byly stále v provozu ve značném počtu s blížím se koncem životnosti. Repasované RS-3 s označením TE 56-4A od Morrison-Knudsen měly také 12válcový motor 251C s výkonem 2000 koní. Mezi další nové hlavní komponenty patřily chladiče a chladicí ventilátor, chladič mazacího oleje, řídicí stojan typu AAR a vybavení vzduchových brzd o objemu 26 l. Zadní dmychadlo trakčního motoru poháněné řemenem bylo odstraněno a chladicí vzduch byl odváděn z předního dmychadla s vyšší kapacitou, aby bylo zajištěno chlazení zadních trakčních motorů. Výsledkem přestavby je ploché potrubí namontované na horní části dlouhé stupačky kapoty na levé straně lokomotivy. Snížením krátké kapoty se tento konec stal čelem lokomotivy. Zbývající hlavní součásti byly přestavěny a elektrická instalace v lokomotivě byla kompletně přeměněna.

Poté, co výrobce M-K dokončil 20. srpna 1975 dvojici upravených jednotek TE 56-4A (1800 k) pro železnici Detroit & Mackinac, podnikla společnost mnohem ambicióznější záměr - s modelem TE 56-4A repasovat osm lokomotiv RS-3 pro D&H. Do té doby D&H pracovala na vlastním návrhu a dokončila nástavbu lokomotivy ve svých dílnách Colonie Shops. V tom okamžiku však projekt opustla a odeslala 10 strojů RS-3 k repasování na TE 56-4A výrobci Morrison-Knudsen z Boise. Stejně jako téměř všechno z velké flotily strojů RS-3 od D&H byly tyto jednotky vybaveny dynamickými brzdami, což je vlastnost, kterou si D&H přálo u repasovaných jednotek zachovat. Původní krátká kapota dříve obsahovala soustavu dynamické brzdy, a když byla krátká kapota zkrácena na konfiguraci „nízkou přídí“, musela být dynamická brzda přemístěna. Morrison-Knudsen tedy navrhl skříň obsahující odporovou mřížku a sestavu dmychadla a namontoval ji na horní část dlouhé kapoty nad generátorem (hned za kabinou). Aby byl zajištěn prostor pro další vybavení a zlepšené chlazení pro motor 251C s výkonem 2000 k, byla dlouhá kapota zvýšena o 6½ palce. První jednotka D&H (#501) byla dokončena 13. prosince 1975, následovaly tři další do konce roku a poslední čtyři na začátku roku 1976. Číslo 506 vyjíždělo od Morrison-Knudsen jako #1976, v červenobílém provedení Bicentennial jako modrá verze schématu „blesku“ ze značky D&H. Repasované stroje RS-3 se obvykle označují jako RS-3u. Další železnice neprovedli tak velké modifikace RS-3, především ne konfiguraci se sníženou přídí.

Delaware and Hudson Railway (D&H) (DH) je železnice na severovýchodě Spojených států. V roce 1991, po více než 150 letech samostatného provozu koupila železnici D&H společnost Canadian Pacific Railway (CP). CP provozovala D&H pod svou dceřinou společností Soo Line Corporation, která také provozuje vlastní železnici Soo Line Railroad. Název D&H pochází ze zakládající listiny New York state corporation charter z roku 1823 s názvem „Předseda, manažeři a Společnost Delaware & Hudson Canal Co“. , která povoluje zřízení „komunikace přes řeku“ mezi řekou Delaware a řekou Hudson. S přezdívkou Spoj přes most do Nové Angie a Kanady „The Bridge Line to New England and Canada“ spojovala železnice D&H megapolis New York s Montrealem a oblast New England. D&H je také známá jako "nejstarší nepřetržitě provozovaná přepravní společnost Severní Ameriky." Dne 19. září 2015 získala železniční tratě D&H South Line společnost Norfolk Southern Railway od společnosti Canadian Pacific Railway (CP). D&H South Line je trať dlouhá 282 mil (454 kilometrů) a spojuje lokoality Schenectady, New York, se Sunbury v Pennsylvanii a skládá se ze dvou železničních tratí, Sunbury Line a Freight Line. Odbočka Nicholson Cutoff se nachází na trati Sunbury Line, což byla bývalá hlavní trať železnice Delaware, Lackawanna a Western Railroad.



PLEASE NOTE: Due to the small edition size and the great demand for this item, allocations are expected to occur.

UPOZORNĚNÍ: TITUL JE VYROBENÝ V OMEZENÉM MNOŽSTVÍ JAKO UMĚLECKÝ PŘEDMĚT. UVEDENÁ PRODEJNÍ CENA JE PLATNÁ DO VYPRODÁNÍ TUZEMSKÝCH ZÁSOB.

Sdílet na Twitteru Sdílet na Facebooku