Duluth Winnipeg & Pacific Railway DWP #3605 Bicentennial Spirit of 1976/1776 Red White & Blue Scheme Class ALCo RS-11 Road-Switcher Diesel-Eletric Locomotive for Model Railroaders Inspiration

Duluth Winnipeg & Pacific Railway DWP #3605 Bicentennial Spirit of 1976/1776 Red White & Blue Scheme Class ALCo RS-11 Road-Switcher Diesel-Eletric Locomotive for Model Railroaders Inspiration

Diesel-elektrická lokomotiva Duluth Winnipeg & Pacific Railway DWP #3605 Bicentennial Spirit of 1976/1776 Red White & Blue Scheme Class ALCo RS-11 Road-Switcher Diesel-Eletric Locomotive for Model Railroaders Inspiration.

■ Diesel-elektrická posunovací lokomotiva řady ALCo RS-11 americké železniční společnosti Duluth Winnipeg & Pacific pro posun i pro klasický provoz pro nákladní nebo osobní přepravu.

Mnoho soukromých amerických železnic zakoupilo stroj řady RS-11 v celkovém počtu asi 462 vyrobených jednotek, ze který jich nejvíce odebrala železniční společnost Norfolk & Western s 99 lokomotivami. Mezi dalšími odběrately patřily společnosti Pennsylvania RR (38 ks), Nickel Plate (35), South PAcific 34 kusů, dále Delaware & Hudson, Duluth Winnipeg & Pacific, Lehigh Valley, Missouri Pacific, New Haven, Northern Pacific a Seaboard Air Čára. Stroje RS-11 byly běžně považované za jednu z nejspolehlivějších lokomotiv ALCo, kdy byly až do pozdních sedmdesátých let stále v provozu na tratích 1. třídy a mnohé se dodnes používají na vedlejších krátkých tratích. RS-11 lze používat pro nákladní nebo osobní přepravu, kdy mají parní generátor pro vytápění vlaku namontovaný do krátké kapoty s větší nádrží na palivo/vodu pod rámy. Jednotky RS-11 se hodí pro provoz s dlouhou nebo krátkou kapotou vpředu. Některé jednotky, jako například N&W, byly vybaveny dvojitým ovládacím stojanem a s ovládaním z obou konců vpředu. V průběhu výroby RS-11 došlo k mnoha znatelným změnám konstrukce. Ty zahrnovaly variace v množství a velikostech filtrů karoserie a palivových nádrží, velikosti a umístění oken kabiny a mnoho dalších malých detailů.

Stroje třídy RS11 začaly jako nová řada posunovacích lokomotiv závodu Alco, který byl jako první nabízen s nízkou, krátkou kapotou a vybaven soudobým nejnovějším motorem výrobce, po technické stránce lepším než EMD GP9. Bohužel se jí nepodařilo získat trh zpět díky lepší nabídce firmy Electro-Motive. Model měl přímo konkurovat GP9, ale modely GP18, GP20 a GP30 společnosti EMD řadu ve výrobě předběhly. Model také konkurenci nestačil se skutečností, kdy železniční společnsti přestaly věřit problematickým motorů od firmy ALCo a objednávaly houfně stroje EMD GP9. Navzdory těmto problémům se však ukázalo, že stroj RS11 se stal nejprodávanějším posledním modelem posunovacích lokomotiv společnosti Alco, která stála u zrodu prvního návrhu posunovacího stroje svým modelem RS1 v roce 1941. Stroj lze nalézt v provozu široko daleko napříč Severní Amerikou, od železničních společností jako Great Northern a Missouri Pacific po New Haven a Chicago a North Western.

Zatímco GP9 disponoval výkonem 1 750 koní, RS11 s novým modelem motoru 251B společnosti Alco měl výkon 1 800 koní a měl trvalý provozní tah 47 000 liber ve srovnání s 40 000 librami GP9. A nakonec mohl model RS11 zvýšit rychlost rychleji a přitom spotřebovat méně paliva než GP9 díky svému 12válcovému motoru (EMD 567C používal 16 válců) jako výrazná, bohužel v té době nedoceněná tržní výhoda. Nový motor 251B tedy alespoň zvýšil důvěru ve výrobce, protože nebyl zdaleka tak problémový jako dřívější model 244. Možnost nákupu strojů s nízkými nebo vysokými, krátkými kapotami využily jen někteří jako Delaware & Hudson a Southern Pacific s nízkými kapotami, ale většina železnic si pořizovala stroje s vysokými kapotami. Modelem RSD7 změnila společnost Alco vzhled své posunovací lokomotivy tím, že kapota (zejména dlouhá kapota) byla namontována v jedné rovině s horní částí kabiny. Všichni ostatní výrobci strojů RS1, RS2, RS3 a jejich variant vyráběly kabiny vyčnívající nad dlouhou i krátkou kapotu. Zatímco kryty chladičů, průduchy a další drobné různé vnější prvky mohly odlišovat EMD od společnosti Alco, skutečnou odlišností Alco byly zařízlé rohy uvnitř číselných tabulek.

Ŕada Alco Class 404-DL-240. Uvedeno do výroby 2/1956 (Demo: To Southern Pacific). Rok výroby 2/1956-6/1961. Specifikace - model DL701. Motor 251B, V-12. Výkon 1800 koní, 1000 otáček za minutu Délka (mezi vytahovacími plochami spojky) 56ft 11,75". Hmotnost 240 000 liber. Dynamické brzdy volitelné. Podvozky B-B. Otočná podpěra podvozku, sklopný ekvalizér (AAR typ B). Rozvor náklaďáku 9ft 4". Velikost kol 40". Trakční motory GE 752 (4). Trakční generátor GT581. Parní generátor volitelný. Převodový poměr 74:18 (65 MPH), 65:18 (75 MPH). Provozní tah 46 500 liber rychlostí 12 MPH. Nejvyšší rychlost 75 MPH.

Duluth, Winnipeg and Pacific Railway (DWP) je dceřinou společností kanadské železnice Canadian National Railway (CN) působící v severní Minnesotě ve Spojených státech amerických. Při změně značky celého systému CN, který začal v roce 1995, bylo logo a jméno DWP z velké části nahrazeno logem a jménem CN mateřské společností. Tratě DWP jsou spojnicí CN mezi lokalitami International Falls a Duluth v Minnesotě, kde se železnice napojuje na krátký úsek bývalé železnice Duluth, Missabe and Iron Range Railway, než se napojí na trať bývalé železnice Wisconsin Central (obě nyní zcela ve vlastnictví CN) vedoucí do Chicaga, Illinois. v roce 1970 provozovala DWP 170 mil (274 km) silnic a 232 mil (373 km) tratí.

PLEASE NOTE: Due to the small edition size and the great demand for this item, allocations are expected to occur.

UPOZORNĚNÍ: TITUL JE VYROBENÝ V OMEZENÉM MNOŽSTVÍ JAKO UMĚLECKÝ PŘEDMĚT. UVEDENÁ PRODEJNÍ CENA JE PLATNÁ DO VYPRODÁNÍ TUZEMSKÝCH ZÁSOB.



Zaregistrujte k odběru Newsletteru

Pozoruhodné knihy (Nakladatelství Pknihy publishing)

email: info@pknihy.cz