Elektrická lokomotiva modelové železnice v měřítku HO pro železniční modeláře v modelářské kvalitě - Tomix JR Higashi-Nihon (JR東日本, Jeiāru Higashi-Nihon) JR East #EF64-1000 HO Japan Dark Blue Yellow Front Scheme Class EF64-1000 (EF64形) 6-Axle Electric Locomotive DCC Ready.

■ Elektrická lokomotiva řady EF64-1000 (EF64形) Východojaponské železniční společnosti JR Higashi-Nihon (JR東日本, Jeiāru Higashi-Nihon) JR East používaná na strmých tratích oblastí Joetsu a Hakubi napajených napětím 1 500 V DC. ■ Jako 6-nápravová lokomotiva nedigitalizovaný model bez digitálního rozhraní a dekodéru se zvukovými a světelnmi funkcemi. ■ Model má účinný motor se setrvačníkem s pohonem všech náprav. ■ 3 čelní a 2 koncové LED světlomety se mění směru jízdy. ■ Propracovaný model se samostatně připojitelnými díly.

Třída/řada EF64 (EF64形) je 6-nápravová (uspořádání kol Bo-Bo-Bo) stejnosměrná elektrická lokomotiva provozovaná na osobní a nákladní dopravě v Japonsku od roku 1964 ve varinatách - řada EF64-0 s čísly EF64 1 – 79 vyráběná od roku 1964 do roku 1976 a řada EF64-1000 s čísly EF64 1001 – 1053 vyráběná od roku 1980 do roku 1982. Řada EF64-0 byla navržena tak, aby nahradila stárnoucí lokomotivy třídy EF16 používané na strmých tratích oblastí Ou a Chuo na počátku 60. let. Dva prototypy lokomotiv EF64 1 a 2 vyrobené společnostmi Toshiba a Kawasaki Sharyo byly dodány japonské železnici v roce 1964. Základní design karoserie vycházel z dřívějších tříd EF62, ale s obvyklejším japonským uspořádáním kol Bo-Bo-Bo a s nátěrem od začátku celomodrým, jen spodní konce kabiny byly natřeny krémovou barvou. Vlastní výroba začala v roce 1965 a pokračovala do roku 1976 s lokomotivou EF64 79. Drobné změny v rámci řady zahrnovaly odstranění ventilačních mřížek kabiny nad obrysovými světly od stroje EF64 46 výše. Lokomotivy EF64 1 až 12 a EF64 29 až 55 byly vybaveny generátory vytápění osobních vlaků a lze je poznat podle přípojek vedle dveří kabiny. Podvozky typu DT120A/DT121A byly prakticky totožné s podvozky používanými u třídy EF70. První skupina lokomotiv s čísly EF64 1 až 12 byla přidělena na hlavní trať Ōu mezi Fukušimou a Yonezawou, kde vypomáhaly v provozu rychlovlakům KiHa 80 Tsubasa DMU ve strmých úsecích tratě.

Japonské slovo „Tsubasa (つばさ)“ znamená „křídlo“ a představuje vysokorychlostní vlakovou přepravu třídy Shinkansen provozovanou na trati Yamagata Shinkansen společností East Japan Railway Company (JR East) od července 1992. Název byl dříve používán pro omezenou expresní dopravu provozovanou Japonskými národními drahami (JNR) a později společností JR East, která vedla mezi městy Ueno a Akity a byla ukončena v roce 1992 s nástupen provozu třídy Shinkansen.

Další stroje od EF64 13 výše sloužily na hlavní trati Chuo především při nákladní dopravě včetně prvních 12 lokomotiv bylo převedeno z tratě Ōu na trať Chuo Main Line se změnou napájení hlavní trati Ōu Main Line z 1500 V DC na 20 kV AC v říjnu 1968. V současné době, s výjimkou několika lokomotiv vlastněných JR East/Central/West pro charterovou a příležitostnou osobní dopravu, je řadda rozdělena rovnoměrně mezi depa Shiojiri a Aichi (JR Freight) na obou koncích linky Chuo.

První stroje EF64-1000, EF64 1001 se objevily v roce 1980 na trati Joetsu, kde nahradily stárnoucí lokomotivy třídy EF15/16 a EF58. Měly téměř zcela nový design s prodlouženou karoserií ze 17 900 mm na 18 600 mm a boky karoserie asymetrického vzhledu s větracími mřížkami na jednom konci a okny na druhém. Pantografy nůžkového typu PS22 nahradily typ PS17 kosočtvercového typu z EF64-0s. Podvozky byly stejného typu DT138A/DT139A jaké se používají na lokomotivách třídy EF81. Do roku 1982 bylo vyrobeno celkem 53 lokomotiv řady EF64-1000 vyrobci Kawasaki a Toyo Electric. Stroje od čísla EF64 1033 výše byly postaveny bez generátorů vytápění vlaků. Několik lokomotiv má společnost JR East v depech Takasaki a Nagaoka na lůžkové a charterové vlakové spoje, další jsou v depu Takasaki pro nákladní dopravu na trati Joetsu Line a lokomotivy EF64 1046 až 1050 z depa Okayama slouží v nákladní dopravě na trati Hakubi Line. Stroje EF64 1030 a 1031 společnosti JR East mají obě EMU-přípojky a propojky pro přepravu nových kolejových vozidel z továrny Niitsu do Tokia po trati Jōetsu a také pro přepravu stažených kolejových vozidel do Nagana.

Třída/řada EF64. Výrobci Kawasaki, Toshiba. Rok výroby 1964–1982. Celkem vyrobeno 132 lokomotiv. Konfigurace: • UIC Bo Bo Bo. Rozchod 1 067 mm (3 stopy 6 palců). Průměr kola 1 120 mm (44,09 palce). Délka EF64-0: 17 900 mm (58 stop 8+3⁄4 palce), EF64-1000: 18 600 mm (61 stop 1⁄4 palce). Šířka 2 800 mm (9 stop 2+1⁄4 palce). Výška 3 960 mm (12 stop 11 + 7⁄8 palce). Hmotnost lokomotivy 96t (94 dlouhých tun; 106 krátkých tun). Elektrický systém 1 500 V DC venkovní vedení. Trakční motory DC. Maximální rychlost 100 km/h (62 mph). Výkon 2,55 MW (3420 k). Operátoři JNR, JR East, JR Central, JR West, JR Freight. Dosud v provozu cca 47 ks.

Východojaponská železniční společnost je hlavní osobní železniční společností v Japonsku a je největší ze sedmi společností Japan Railways Group. Název společnosti je oficiálně zkrácen jako JR-EAST[ nebo JR East v angličtině a jako JR Higashi-Nihon (JR東日本, Jeiāru Higashi-Nihon) v japonštině. Sídlo společnosti je v Yoyogi, Shibuya, Tokio a vedle stanice Shinjuku. Je kotována na tokijské burze cenných papírů (dříve měla sekundární kotace na burzách v Nagoji a Ósace), je součástí indexu TOPIX Large70 a je také jednou ze tří jediných složek Japan Railways Group indexu Nikkei 225, další je JR Central a JR West.

Originální název Východojaponská železniční společnosti: 東日本旅客鉄道株式会社 Zjednodušený název : Higashi-Nihon Ryokaku Tetsudō kabushiki gaisha lit. East Japan Passenger Railway Share Company. Typu Public (Kabushiki gaisha). Předchůdce Japanese National Railways (JNR). Založena dne 1 April 1987; 36 years ago, privatization of JNR. Sídlo: 2-2-2 Yoyogi, Shibuya, Tokyo, Japan. Obsluhuje oblasti Japonska: Kanto and Tōhoku regions, Niigata, Nagano, Yamanashi and Shizuoka prefectures. Délka systému tratícCelkem 7 512,6 km (4 668,1 mi). Dvoukolejná trať 3 668 km (2 279 mi) (49 %). Elektrifikováno 5 512,7 km (3 425,4 mil) (73,2 %). Vysokorychlostí 1 052,9 km (654,2 mil) (14,0 %). Rozchod - hlavní 1 067 mm (3 stopy 6 palců), vysokorychlostní 1 435 mm (4 stopy 8 + 1⁄2 palce). Hlavní napajení trolejového vedení - 1 500 V DC 2 680,3 km (1 665,5 mil), 20 kV AC, 50 Hz 1 779,5 km (1 105,7 mil) - konvenční linky v Tohoku Joban Line (Fujishiro-Iwanuma) Mito Line, 25 kV AC, 50/60 Hz nadzemní 1 052,9 km (654,2 mi) - Tohoku Shinkansen (50 Hz) a Joetsu Shinkansen (50 Hz) a Hokuriku Shinkansen (50/60 Hz). Počet tunelů - 1 263. Délka tunelů celkem 882 km (548 mi). Nejdelší tunel The Seikan Tunnel 53 850 m (176 670 stop) Hokkaido šinkansen. Počet mostů 14 865. Nejdelší most č. 1 Kitakami River Bridge 3 868 m (12 690 stop) Tohoku Shinkansen. Počet stanic 1 681.

PLEASE NOTE: Due to the small edition size and the great demand for this item, allocations are expected to occur.

UPOZORNĚNÍ: TITUL JE VYROBENÝ V OMEZENÉM MNOŽSTVÍ JAKO UMĚLECKÝ PŘEDMĚT. UVEDENÁ PRODEJNÍ CENA JE PLATNÁ DO VYPRODÁNÍ TUZEMSKÝCH ZÁSOB.

Sdílet na Twitteru Sdílet na Facebooku