Diesel-elektrická lokomotiva METRA METX #500 50th Anniversary RTA Light Blue Red & White Front Stripes Scheme Class SD70MACH Commuter Diesel-Electric Locomotive for Model Railroaders Inspiration.

SD70MAC (1993–2007) - model EMD SD70MAC jako protinabídka modelu GE Dash 9-44CW používá třífázové AC trakční motory a hlavní motor EMD 710 o výkonu 4000 koní (3000 kW) nebo dokonce 4,300 hp (3,200 kW) u později vyrobených jednotek s křídlovými chladiči po vzoru modelu EMD SD45. Výroba modelu byla zahájena v roce 1993 dodávkou lokomotiv železnici Aljaška Railroad, která objednávala stroje SD70MAC od roku 1993 do rou 2007 s generátory HEP pro provoz osobních i nákladních vlaků a po úspěchu také pozdějí model SD70ACe. Podvozkx HTCR-4 nahradily starší verzi HTCR-I na předchozím modelu. SD70MAC se již nevyrábí kvůli předpisům EPA a v roce 2004 byl nahrazen modelem SD70ACe. Celkem bylo vyrobeno 1 109 jednotek modelu SD70MAC, které zakoupily železnice Burlington Northern (a jeho nástupce BNSF), Conrail, CSX, Transportación Ferroviaria Mexicana (TFM; jednotky nyní vlastněné Kansas City Southern Railway (KCS) a Alaska Railroad.

Model SD70MACH představuje model SD70MAC přestavěný firmou Progress Rail pro příměstskou železnici Metra, u kterého se doplnil generátor HEP a upravil pohon splňující emisní normy Tier 3. Přestavba se prováděla z bývalých strojů SD70MAC železnic Kansas City Southern/Transportación Ferroviaria Mexicana. Lokomotivy tak mohou jezdit nejvyšší rychlostí na tratích systému Metra - 79 mil/127 km za hodinu. Metra objednla 15 jednotek SD70MACH pro nasazení do provozu osobních vlaků od konce roku 2023 s možností do-objednávky na dalších 27 ks. Patří tak k nejunikátnějším šestinápravovým lokomotivám pro osobní vlaky v USA podobně jako model EMD F40C Milwaukee Road, model E9 Burlington Northern a model SD70MAC vybavený HEP železnice Alaska Railroad. Stroje se testovaly na tratích BNSF a Milwaukee District mimo Chicago a v provozu jsou na trati BNSF, kde se nachází slavná trať „Racetrack“ se třemi souběžnými kolejemi.

Stroj SD70M-2 představuje stejnosměrnou DC verzi lokomotivy SD70ACe, se kterou je téměř identická a vybavená hlavním motorem 16-710G3C-T2 nebo 16-710G3C s výkonem 4 300 koní (3 200 kW). Celkem bylo od roku 2005 vyrobeno 331 jednotek SD70M-2, přičemž Canadian National získala 190 kusů. Osm jednotek vlastněných společností Electro-Motive Diesel a čtyři jednotky vlastněné společností CIT Financial si do začátku roku 2015 pronajímala společnost Florida East Coast Railway. Poslední jednotkou SD70M-2 vyrobenou v únoru 2011 bylo číslo 8964 společnosti Canadian National. Společnost Vermont Railway vlastní 2 jednotky s čísly 431 a 432.

Společnost EMD upravila konstrukci lokomotivy SD70 a vytvořila model SD70M-2, aby splňovala přísnější emisní normy pro dieselové lokomotivy stanovené předpisy EPA Tier II. SD70M-2 je konvenční stejnosměrná lokomotiva, kde motor pohání alternátor vyrábějící střídavý proud, který je usměrněn na stejnosměrný proud pro napájení trakčních motorů. Lokomotiva je poháněna šestnáctiválcovým dieselovým motorem 710G3C-T2 o výkonu 4 300 koní. Díky počítačem řízenému prokluzu kol má lokomotiva SD70M-2 tažný výkon 163 000 liber při rozjezdu a 113 100 liber při trvalém tahu. Motor a elektrický systém jsou podobné jako u modelu SD70M, ale jsou doplněny o novější technologie. SD70M-2 má s SD70ACe společný rám o délce 74ft 3in a vnější vzhled. Vnější design vychází z lokomotiv řady SD90. Design zahrnuje dveře na přídi v plné výšce a obdélníková čelní skla, velké rozšířené chladiče se dvěma ventilátory a umístění dynamického brzdového zařízení v zadní části dlouhé kapoty. První lokomotivy SD70M-2 byly tři demonstrační stroje postavené v roce 2004. Prvním kupcem byla společnost Norfolk Southern, následovala Canadian National a Florida East Coast. Druhá objednávka FEC, čísla 104 až 107, a poslední tři objednávky CN, čísla 8850 až 8949, jsou vybaveny nejnovější verzí izolované kabiny. Dosud bylo postaveno cca 316 vozů SD70M-2.

Stroje EMD SD70 představují řadu diesel-elektrických lokomotiv vyráběných americkou společností Electro-Motive Diesel jako reakce na lokomotivy GE Dash 9-44CW. Od zahájení výroby koncem roku 1992 bylo vyrobeno více než 5 700 kusů, kde většinu z nich tvoří modely SD70M a SD70MAC. Ačkoli většina produkce byla objednána pro použití v Severní Americe, různé modely této řady byly používány po celém světě. Všechny lokomotivy této řady jsou stroje s kapotou a podvozky typu C-C s výjimkou modelu SD70ACe-P4 (a pravděpodobně i SD70MACH), který má uspořádání kol B1-1B, a modelu SD70ACe-BB, který má uspořádání kol B-B-B-B. Podvozek HT-C byl u všech strojů EMD SD70 vyrobených v letech 1992-2002 nahrazený novým radiálním podvozkem HTCR bez šroubů a v roce 2003 byl další neradiální podvozek HTSC (v podstatě HTCR zlevněný odstraněním radiálních součástí) standardně montován na modely SD70ACe a SD70M-2, kdy radiální podvozek HTCR zůstal k dispozici jako volitelná výbava.

Všechny lokomotivy SD70ACe a SD70M-2 jsou z výroby vybaveny jednou vzduchovou houkačkou Nathan Airchime K5LLA-R1L umístěnou na vysokoprofilovém podstavci. Vzhledem k výškovým omezením jsou sériové modely SD70ACe-T4 vybaveny buďto jednou vzduchovou houkačkou K5LA namontovanou na nízkoprofilovém podstavci směřující dopředu a jednou "dvoutónovou" vzduchovou houkačkou K-13B namontovanou nad zadním světlometem směřující dozadu anebo vzduchovou houkačkou K5LLA se dvěma zvonky obráceně bez K-13B.

Mnoho jednotek SD70M je stále v provozu u různých železnic s největší flotilou u společnosti Union Pacific v počtu 1 454 lokomotiv včetně 25 kusů os železnice Southern Pacific získaných během fúze v roce 1996. Některé však byly zničeny, přestavěny nebo vyřazeny. Po počátečním úspěchu začal mít model problémy s mikroprocesorovým řídicím systémem a s elektronikou v kabině. Vzrostl tak zájem o model C44-9W konkurenčního výrobce GE. Navíc začaly klesat prodeje modelu - SP koupila jen 26 strojů a NYSW tři kusy, kromě tří demonstračních jednotek a 22 pronajatých jednotek EMDX. Také výkon modelu stejně jako u předchozích modelů SD60 a C40-8 již zaostával za novým modelem GE C44-9W s výkonem 4 400 k, který se již na železnicích prosazoval ve větším počtu a podněcoval jakýsi „závod o výkon“. “ z 90. let mezi oběma výrobci lokomotiv. Dalším faktorem byl stále populárnější AC model SD70MAC na střídavý proud od EMD (protějšek SD70M), který se prodával v mnohem větších počtech (po stovkách) na rozdíl od modelu SD70M (který se v době debutu modelu prodal v počtu 33 lokomotiv). Nakonec přece jen železnice ATSF koupila flotilu exkluzivní verze modelu SD70M známou jako SD75M o výkonu 4300 hp (a v některých případech 4125 hp) a pomohla tak dramaticky zvýšit prodej a popularitu modelu i u železnice Union Pacific UP.

Metra (METX) je systém příměstské železnice v metropolitní oblasti Chicaga obsluhující město Chicago a jeho předměstské části prostřednictvím železniční sítě železnic Union Pacific Railroad UP, BNSF Railway a dalších. Systém obsluhuje 242 stanic na 11 železničních tratích jako čtvrtý nejrušnější železniční systém ve Spojených státech podle počtu přepravených osob a největší příměstský železniční systém mimo metropolitní oblast New York City. V roce 2022 měl systém 23 726 400 cestujících, tedy asi 140 900 za všední den ve druhém čtvrtletí roku 2023. Odhadovaný nejrušnější den pro cestující společnosti Metra nastal 4. listopadu 2016 – v den vítězného shromáždění Chicago Cubs 2016 World Series.

Metra je potomkem mnoha příměstských železničních spojů z 50. let 19. století. Současný systém se datuje do roku 1974, kdy Valné shromáždění v Illinois zřídilo Regionální dopravní úřad (RTA), aby sjednotil všechen procoz veřejné dopravy v oblasti Chicaga, včetně příměstské železnice. Vytvoření RTA bylo výsledkem očekávaného selhání příměstské dopravy provozované a vlastněné různými soukromými železničními společnostmi v 70. letech. Při reorganizaci v roce 1983 RTA umístila příměstskou železnici pod nově vytvořenou divizi příměstské železnice, která se v roce 1985 označila jako Metra. Nákladní železniční společnosti stále provozují čtyři trasy Metra na základě smluv o nákupu služeb. Metra vlastní všechna kolejová vozidla a je odpovědná za všechny stanice spolu s příslušnými obcemi. Od svého založení společnost Metra nasměrovala více než 5 miliard dolarů do systému příměstské železnice v metropolitní oblasti Chicaga spolu s CTA. V lednu 2023 Metra spustila novou webovou stránku pro sledování vlaků v reálném čase, aby cestujícím umožnila lepší přehled o jejich dojíždění.

PLEASE NOTE: Due to the small edition size and the great demand for this item, allocations are expected to occur.

UPOZORNĚNÍ: TITUL JE VYROBENÝ V OMEZENÉM MNOŽSTVÍ JAKO UMĚLECKÝ PŘEDMĚT. UVEDENÁ PRODEJNÍ CENA JE PLATNÁ DO VYPRODÁNÍ TUZEMSKÝCH ZÁSOB.

Sdílet na Twitteru Sdílet na Facebooku