Maďarská diesel-elektrická lokomotiva LIVE - Magyar Államvasutak H MÁV KFV #2761 017 Gammeldanskar Class (TMY) M61 Diesel-Electric Locomotive for Model Railroaders Inspiration.

V roce 1960 nabídla švédská společnost Nydqvist & Holm AB do tendru MÁV lokomotivu, která svou stavbou vycházela z vnitřní konstrukce amerického stroje typu EMD FP7 s použitím nízkootáčkového dieselového motoru EMD 16-567-C a stejnosměrného elektrického převodu. Stroj odeslaný do Maďarska jako předváděcí byl zbytkem ze série určené pro Finsko, které jej však nakonec nekoupilo; po zkušebních jízdách byl předán norským železnicím a NSB mu přidělila traťové číslo Di3.623.

První dvě lokomotivy této řady (M61-001 a 002) byly uvedeny do pravidelného provozu v květnu 1963 jako ikony společnosti MÁV z elitní budapešťské centrály Hámán Kató Vontatási Főnökséghez (dnes Budapest Északi VF. Stroje byly nasazovány především pro mezinárodní a spěšné vlaky a tranzitní nákladní dopravu na tratích Budapešť - Vídeň, Budapešť - Cegléd - Szolnok - Debrecín - Nyíregyháza - Záhony, Budapešť - Štúrovo, Budapešť - Újszász - Szolnok - Békéscsaba - Curtici a Budapešť - Kelebia - Subotica a postupem času si podmanily všechny hlavní neelektrifikované tratě a v roce 1968 dokonce krátce na trati Budapešť - Szombathely.

M61 NOHAB byly používány pro osobní dopravu, protože na rozdíl od M62 měly i parní generátor pro vytápění vlaků. Během své kariéry si vozy M61 získaly vysokou reputaci jak mezi řidiči, tak v servisech. Žádná jiná dieselová lokomotiva v zemi se jim nemohla přiblížit, pokud jde o provozní připravenost a technickou dokonalost. Jejich nezničitelnost se nejvíce projevila v posledních desetiletích, kdy navzdory špatné údržbě zůstaly mnohem spolehlivější než jiné typy. V prvních letech bylo o stroje vzorně postaráno, strojvedoucí nepouštěli do strojovny cizí osoby bez dozoru. Být na NOHAB bylo mezi řidiči hodností, o které se mnohým ani nesnilo. Cestující veřejnost si lokomotivy oblíbila také proto, že jejich jemný, melodický zvuk byl mnohem lepší než dutý rachot nebo nesouhlasné kvílení mnoha jiných lokomotiv, že díky svému elegantnímu tvaru vyčnívaly daleko nad obřími cihlovými tělesy. Dalo by se říci, že se řada M61 stala v Maďarsku stejnou legendou jako její bratři v Dánsku a Norsku, Belgii a Lucembursku nebo její předchůdci v Austrálii a Americe. V posledních dvou desetiletích 20.století se stroje před demisí neodmyslitelně spojovaly s Balatonem, kde na jeho severním břehu jejich zvuk a vzhled tak přirozeně zapadaly do atmosféry jezera a hor, jako by byly pro toto místo odjakživa stvořeny. Oproti šťastnějším M61, které na dánských a norských státních drahách jezdily přes čtyřicet let, MÁV vyřadilo velmi spolehlivou řadu z provozu bez reálných důvodů v druhé polovině 80.let. V roce 1993, u příležitosti 125. výročí založení společnosti MÁV, dostal stroj M61-004 místo obvyklého tmavě oranžového nátěru kabát červenobílý, který připomínal původní nátěr používaný do konce 70. let.

Tento typ lokomotivy vyráběla švédská společnost Nohab v Trollhättanu v 50. a 60. letech 20. století pro DSB a NSB (dánské a norské státní dráhy). Pro DSB bylo dodáno celkem 59 lokomotiv MY a pro NSB 35 lokomotiv Di3. Pro DSB byla vyrobena také slabší verze MX a několik těchto lokomotiv bylo prodáno také do Švédska.

Konstrukce a vzhled byly do značné míry založeny na amerických dieselových lokomotivách s dieselovým motorem od General Motors (EMD 16-567C1), který přes generátor pohání elektrické kolejové motory v podvozcích. Třínápravové podvozky mají dvě hnací a jednu pojezdovou nápravu.

Vystouplá příď dodává lokomotivám výrazný a mohutný vzhled. Je zde jasně vidět podobnost například s americkou lokomotivou F7, kterou v několika tisících exemplářích vyrobila společnost General Motors. Sedadlo strojvedoucího je u lokomotiv TMY a TMX umístěno vpravo, na rozdíl od většiny ostatních švédských lokomotiv, protože v Dánsku, kam byly lokomotivy původně dodány, je to zvykem.

Lokomotivy se v Dánsku používaly ve všech druzích dopravy, ve Švédsku táhly pouze nákladní vlaky. Lokomotivy TMY a TMX jsou ve Švédsku kvůli svému původu často žertovně označovány jako "Gammeldanskar". Lokomotivy TMY mají převodovku pro maximální rychlost 133 km/h, ale ve Švédsku jsou schváleny pouze pro 120 km/h. Lokomotivy mohou jezdit v soupravě s dalšími lokomotivami TMY a TMX.

Jedna z lokomotiv Tågab, TMY 106, byla v roce 1999 stejně jako lokomotiva T43 přebarvena do barevného schématu americké Great Northern Railways pro film Tanec v temnotách (Dancer in the dark) od režiséra Larse von Triera. Společnost Great Northern Railway (jejíž hlavní trať vedla ze Saint Paul v Minnesotě do Seattlu na západním pobřeží) měla charakteristické oranžové a tmavě zelené barevné schéma se zasněženou skvrnou v logu společnosti.

Jedna lokomotiva, TMY 1111, byla počátkem roku 2000 přestavěna a modernizována společností Svensk Tågteknik ve Vetlandě, včetně nového, ekologičtějšího dieselového motoru Cummins, který spotřebuje méně paliva.

Výrobce: Nydqvist & Holm AB - Bofors-Nohab AB. Nápravy: (A1A)(A1A). Délka: 18900 mm. Provozní hmotnost: 102 tun. Výkon: 1433 kW. Rychlost: 120 km/h. Rok výroby: 1954-1958. Počet zakoupených kusů: 17. V provozu např. u: Tågab, Railcare, Svensk Tågkraft, Inlandståg.



PLEASE NOTE: Due to the small edition size and the great demand for this item, allocations are expected to occur.

UPOZORNĚNÍ: TITUL JE VYROBENÝ V OMEZENÉM MNOŽSTVÍ JAKO UMĚLECKÝ PŘEDMĚT. UVEDENÁ PRODEJNÍ CENA JE PLATNÁ DO VYPRODÁNÍ TUZEMSKÝCH ZÁSOB.

Sdílet na Twitteru Sdílet na Facebooku