Diesel-elektrická lokomotiva Norfolk Southern NS #1069 Virginian Railroad HERITAGE Scheme EMD SD70ACe Diesel-Electric Locomotive for Model Railroaders Inspiration.

■ Další pamětní model HERITAGE SD70ACe společnosti NS. Když společnost Norfolk Southern v březnu 2012 oznámila svůj program HERITAGE Dědictví, jednalo se o nejrozsáhlejší poklonu železniční historii, jakou kdy do té doby železniční společnosti systému I. třídy připravily. Lokomotiv NS Heritage bylo celkem dvacet s klasickými nátěry někdejších "padlých vlajkových železnic" od klasických Southern Railway až po nešťastnou Penn Central.

Snad ještě pozoruhodnější je, že tyto livreje nebyly pouhou "inspirací" společnostmi, které je vytvořily (jako v případě podobného, ale méně rozsáhlého programu Union Pacific), ale věrně a autenticky zobrazovaly skutečná schémata, která jejich lokomotivy kdysi nosily, od chytlavého "Bee Line Service" od Readingu až po královskou toskánskou červenou s zlatými pruhy "Cat Whisker" - od debutu Norfolk Southern v roce 2012 jsou zde poctěny železnice Southern Railway (opět), Erie Lackawanna a Norfolk & Portsmouth Belt Line Railroad.

Obnovené hnutí za železniční dědictví v této zemi (mezi velkými železnicemi) začalo kolem roku 2005, kdy společnost Union Pacific oznámila, že v létě představí malou flotilu šesti nátěrů inspirovaných dědictvím (zdobících nové lokomotivy SD70ACe) od společností, které tvoří její systém. Jednalo se o společnosti Southern Pacific, Missouri Pacific, Rio Grande, Chicago & North Western, Katy (Missouri-Kansas-Texas) a Western Pacific.

Společnost UP samozřejmě dlouho podporovala zachování průmyslu a po léta provozovala vlastní program pro památky, včetně takových kusů, jako je nikdy nevysloužilá 4-8-4 #844 (kdysi #8444), 4-6-6-4 #3985 a její krásný obchodní vlak, který napodoboval proudnicový městský park poháněný elegantními diesely E9. Společnost Norfolk Southern vstoupila do této oblasti znovu v roce 2007, kdy představila svůj vlastní obchodní vlak poháněný restaurovanými "krytými vozy" řady F, které měly nádherné nákladní livrejování inspirované společností Southern. Až do roku 1994 provozovala NS také rozsáhlý parní program, v němž se objevovaly klasické lokomotivy jako Norfolk & Western streamlined 4-8-4 #611 (více o ní níže) a 2-6-6-4 #1218 spolu s Southern 2-8-2 #4501.

V roce 2011 program obnovila, přejmenovala ho na 21st Century Steam, ale místo vlastnění lokomotiv přizvala k provozu na železnici restaurované kusy, včetně Nickel Plate 2-8-4 #765, Southern 2-8-0 #630 a brzy opět #4501. (Bohužel v roce 2015 byl provoz parních lokomotiv opět ukončen.) Přibližně ve stejné době, kdy NS vydala své jednotky F, Kansas City Southern znovu zavedla své zbarvení "Southern Belle" a železnice již nasadila malou flotilu FP9 pro svůj obchodní vlak ve stejném nátěru. Zajímavé je, že program Heritage společnosti Norfolk Southern začal jako pouhý nápad známého železničního umělce a fanouška Andyho Fletchera. V průběhu let se stala známými jeho umělecká díla zobrazující nespočet detailně propracovaných typů klasických i současných modelů lokomotiv, parních i dieselových, a také nákladních a osobních vozů. V roce 2010 přijal místo v Muzeu dopravy ve Virginii jako jejich rezidenční umělec poté, co se v témže roce zúčastnil "Dne milovníků vlaků".

Během svého působení ve VMT se Andy seznámil s generálním ředitelem společnosti Norfolk Southern Wickem Moormanem (mužem, který umožnil vznik všech těchto projektů, od restaurovaných jednotek F až po parní a památkové programy) a o rok později mu s přiloženými výkresy předložil nápad namalovat sérii lokomotiv v nátěrech s padlými vlajkami, které by reprezentovaly historii společnosti.

Vnější design vychází většinou z lokomotivy SD90MAC-H PHII jako jsou tvar přídě, plná výška předních dveří a obdélníková čelní skla, velké rozšířené chladiče se dvěma ventilátory a umístění dynamického brzdového zařízení v zadní části dlouhé kapoty. Kromě toho byly měniče přemístěny z vnitřku dlouhé kapoty do schránky na ochozu za kabinou předáka.

SD70ACe je novou nadějí divize Electro-Motive Division. Jako náhrada za SD70MAC je sice lokomtiva navržena tak, aby splňovala požadavky Agentury pro ochranu životního prostředí Environmental Protection Agency na emise Tier 2, které vstoupily v platnost 1. ledna 2005, ale zdá se, že má i vyšší cíl: získat zpět prvenství v prodeji lokomotiv v Severní Americe, které EMD ztratila ve prospěch General Electric v roce 1987.

Pod kapotou stroje bije srdce dieselové lokomotivy třetí generace typu 710 o výkonu 4300 koní; aby model 710 splňoval nové emisní normy, bylo zapotřebí pouze drobných úprav. Vzhledem k tomu, že po celém světě je v provozu 5000 těchto strojů a EMD má pověst spolehlivého výrobce, usoudilo se, že osádky dílen dají přednost známé technologii.

Kromě hlavního motoru však byl prakticky každý prvek modelu SD70ACe přepracován tak, aby vznikla lokomotiva 21. století. Hlavním hlediskem byla ergonomie. Úhlová příď lokomotivy nabízí posádce mnohem lepší výhled než většina ostatních lokomotiv a kabina je pohodlná pro strojvedoucí téměř všech velikostí. Digitální obrazovky poskytují řadu informací o dění uvnitř lokomotivy i na trati. Do kabiny se snadno vejde tříčlenná posádka, což je v moderním světě bez kabin důležitý faktor. Nechybí samozřejmě ani držák na nápoje pro strojvedoucího.

SD70ACe také nabízí podle společnosti EMD, "vynikající zlepšení v oblasti údržby". Všechny elektrické kabely jsou na pravé straně lokomotivy a veškeré potrubí je na levé straně, přičemž většina potrubí a kabelů je vedena pod rámem, takže je může obsluhovat člověk stojící mimo lokomotivu - namísto toho, aby se plazil po dně strojovny. Počet elektrických součástí byl výrazně snížen, zatímco přístup ke zbývajícím dílům se výrazně zlepšil. A doba mezi servisními intervaly se zdvojnásobila z každých tří měsíců na každých šest měsíců.

Po ročním testování na trati a na zkušebním okruhu Asociace amerických železnic Association of American Railroads v Pueblu, CO, byly první lokomotivy SD70ACe ("e" znamená "enhanced" posílená) dodány společnosti CSX Transportation v roce 2004. V současné době mají hlavní americké železnice zpravidla dvojí flotilu lokomotiv. Střídavý pohon se používá pro těžkou přepravu uhlí a intermodální dopravu, protože střídavé trakční motory nabízejí vyšší počáteční tažnou sílu při stejném výkonu. Levnější, tradiční stejnosměrný proud se používá pro běžnější úkoly. Společnost Electro-Motive však doufá, že s lokomotivou SD70ACe získá nástupce svého modelu Geep z roku 1949 pro 21. století - lokomotivu, která může být téměř vším pro všechny železnice.

Systém IntelliTrain, který je u lokomotivy SD70ACe volitelnou výbavou, využívá mobilní technologii a technologii GPS a umožňuje pro oddělení údržby tratě sledovat provozní podmínky a problémy, které se objevují na trati, což výrazně usnadňuje diagnostiku a opravy.

Norfolk Southern Railway (NS) je železniční společnost provozující nákladní přepravu na tratích I. třídy ve Spojených státech, která vznikla v roce 1982 sloučením společností Norfolk and Western Railway a Southern Railway. Má sídlo v Atlantě ve státě Georgia a provozuje 19 420 traťových mil (31 250 km) ve 22 státech na východě USA, v distriktu Columbia a v Kanadě trať z Albany do Montréalu Kanadské pacifické železnice CP a dříve na trať CN z Buffala do Svatého Tomáše. NS je zodpovědná za údržbu 28 400 mil (45 700 km), zbytek je provozován na základě traťových práv od jiných subjektů zodpovědných za údržbu. NS přepravuje nejčastěji intermodální kontejnery a návěsy s největší intermodální železniční sítí na východě Severní Ameriky, které nahradily uhlí jako původní hlavní přepravní komoditu. NS byla také průkopníkem služby Roadrailer. Norfolk Southern a její hlavní konkurent CSX Transportation mají duopol na transkontinentální nákladní železniční tratě na východě Spojených států.

Společnost NS byla dlouhou dobu významným přepravcem domácího a exportního uhlí, ačkoli tato činnost v 21. století poklesla ve prospěch intermodální dopravy. Hlavní zdroje nerostných surovin této železnice se nacházejí v pensylvánských okresech Cambria a Indiana, jakož i v údolí Monongahela Valley; v Západní Virginii a v oblastech Appalachia ve Virginii, Kentucky a Tennessee. Uhlí přepravované společností NS se pak vyváží do oceláren a elektráren po celém světě.

Norfolk Southern je stejnojmennou a vedoucí dceřinou společností Norfolk Southern Corporation se sídlem v Norfolku ve Virginii. Společnost Norfolk Southern Corporation byla založena ve Virginii 23. července 1980 a je veřejně obchodována na newyorské burze cenných papírů (NYSE) pod symbolem NSC. Hlavním předmětem podnikání společnosti Norfolk Southern Corporation je železniční přeprava surovin, meziproduktů a hotových výrobků na jihovýchodě, východě a středozápadě Spojených států. Společnost dále usnadňuje přepravu do zbývající části Spojených států prostřednictvím výměny s jinými železničními dopravci a zároveň uspokojuje potřeby zámořské přepravy obsluhováním několika přístavů na pobřeží Atlantiku a Mexického zálivu. K 10. dubnu 2019 činila celková hodnota veřejných akcií společnosti Norfolk Southern Corporation něco přes 51,6 miliardy dolarů[6].

Dne 12. prosince 2018 společnost Norfolk Southern oznámila, že přesouvá své sídlo do Atlanty ve státě Georgia; po 38 letech tak opouští své rodné město Norfolk. Nová budova ústředí byla otevřena 10. listopadu 2021.



PLEASE NOTE: Due to the small edition size and the great demand for this item, allocations are expected to occur.

UPOZORNĚNÍ: TITUL JE VYROBENÝ V OMEZENÉM MNOŽSTVÍ JAKO UMĚLECKÝ PŘEDMĚT. UVEDENÁ PRODEJNÍ CENA JE PLATNÁ DO VYPRODÁNÍ TUZEMSKÝCH ZÁSOB.

Sdílet na Twitteru Sdílet na Facebooku