Parní lokomotiva Österreichische Bundesbahnen ÖBB #310.23 Hrboun Black Scheme Class 310 (375) Steam Locomotive & Tender.

■ Tendrová parní lokomotiva řady 310 rakouských spolkových drah ÖBB (375 u ČSD).

Řada 310 kkStB byly čtyřválcové sdružené rychlíkové parní lokomotivy s vlečným tendrem. Tyto lokomotivy byly v počtu 90 kusů vyrobeny pro císařsko-královské státní dráhy (kkStB). Dalších deset objednaných lokomotiv s Brotanovým kotlem již kkStB, resp. BBÖ nepřevzaly, sedm lokomotiv bylo prodáno pruským státním drahám a tři PKP. Stroj 375.007 je v Národním technickém muzeu v Praze.

V letech 1911 – 1916 pořídily c.k. Státní dráhy celkem 90 lokomotiv řady 310 pro vozbu rychlíků na Severní dráze, Dráze Františka Josefa a Západní dráze. Lokomotivy byly nasazeny v rychlíkové dopravě na trasách Vídeň – Salcburk, Vídeň – Praha, Vídeň – Gmünd – Cheb, Vídeň – Lvov a Vídeň – Krakov.

Konstrukce lokomotiv vycházela z lokomotivy řady 210, zásadní změnou bylo použití Schmidtova přehřívače na místo sušiče páry Gölsdorf-Clench, který se v provozu příliš neosvědčil, zejména kvůli problémům s těsností. Dále byl zkrácen válcový kotel o 600 mm, zvětšeny průměry šoupátek a přepracován blok válců. Již u řady 210 byl konstruktér Karl Gölsdorf omezen nízkými povolenými nápravovými tlaky na rakouských tratích, délkou točen i traťovými poměry vůbec. Kvůli průměrnému palivu používanému na rakouských drahách potřebovaly tyto lokomotivy velké topeniště a velký skříňový kotel. Z těchto podmínek vyplynulo zcela nové uspořádání pojezdu 1´C 2´. Lokomotivy řady 310 se osvědčily především na rovinatých tratích, kde dosahovaly výkonu až 1800 koní. Na jejich výrobě se podílely lokomotivky Floridsdorf, Vídeňské Nové Město, StEG, První českomoravská továrna na stroje a Breitfeld & Daněk.

Řada 310.3 - v roce 1915 se rozhodly kkStB pořídit další sérii rychlíkových lokomotiv. Z důvodu válečného nedostatku mědi se rozhodly pro úpravu řady 310 použitím Brotanova kotle, který se osvědčoval v maďarské části monarchie. Tím ovšem stoupl nápravový tlak na 15,4 t, takže nové lokomotivy neměly přechodnost na některé rakouské tratě. Lokomotivka ve Floridsdorfu vyrobila deset objednaných lokomotiv až v roce 1918. Pro lokomotivy byla určena čísla 310.300 až 310.309. C. a K. Státní dráhy stačily převzít první čtyři, poté skončila válka a došlo k rozpadu monarchie. Stroje 304-306 přebírala nástupnická organizace Deutschösterreichische Staatsbahnen (DÖStB). Další lokomotivy nebyly rakouskými drahami převzaty vůbec.

Sedm lokomotiv (310.300-303, 305, 306 a 309) se nakonec podařilo na přelomu let 1919-1920 prodat pruským státním drahám. Ty jim přidělily řadu S11 a čísla 1301 – 1307 a nasadily je na rameno Berlin – Katovice. Lokomotivy nasazovalo berlínské depo, ale velmi brzy byly převedeny do Katovic, jelikož jejich provoz neodpovídal původním představám a také kvůli atypické konstrukci kotle. Zbylé tři stroje se podařilo prodat polským drahám (PKP), které jim přidělily řadu Pn12. Po skončení 1. světové války a rozpadu rakousko-uherské monarchie přešlo 43 lokomotiv k nově vzniklým Spolkovým drahám Rakouska (BBÖ), 35 k ČSD a 12 převzaly PKP. Z výroby lokomotivy přicházely do dep v Přerově, Českých Budějovicích, Nuslích a Moravské Ostravě. Po roce 1918 byly přiděleny výtopnám Praha Masarykovo nádraží a Přerov. ČSD lokomotivy přeznačily na řadu 375.0, dosadily na ně zařízení tlakové brzdy s dvoustupňovými kompresory, injektory na výfukovou páru, jednodílná dýmniční vrata a další zařízení. Lokomotivy se spřahovaly s novými tendry ř. 923.1 s přihrnovadly Halla-Haken, popřípadě s tendry 727.0. Ve dvacátých letech část lokomotiv převedly do výtopen Nové Zámky a Bratislava. Přestože se v době vzniku samostatného Československa jednalo o nejmohutnější a nejvýkonnější lokomotivy ČSD, začaly brzy zastarávat. Z nejprestižnějších výkonů je postupně vytlačily nové stroje řady 387.0. Po druhé světové válce již byla tato řada bezvýznamná, ačkoliv dočasně přibyly čtyři stroje BBÖ (375.0500-502 + jedna nepřeznačená). Lokomotivy řady 375.0 byly postupně vyřazovány, dojezdily v roce 1954, čtyři zmíněné stroje byly vráceny Rakousku.

Parní lokomotiva řady 310. Řada (kkStB) 310, 310.3. Řada dle Kryšpína (ČSD) 375.0. Výrobce Floridsdorf, Wr. Neustadt, První českomoravská, StEG, Breitfeld & Daněk, Floridsdorf. Výroba v letech 1911–1916, 1918. Počet vyrobených kusů 90+10. Provozovatel kkStB, BBÖ, ČSD, PKP, ÖBB, Pruské st. dráhy. Období provozu 1911–1957. Prázdná hmotnost ř. 310: 79 200 kg ř. 310.3: 77 300 kg. Hmotnost ve službě ř. 310: 86 000 kg ř. 310.3: 84 820 kg. Adhezní hmotnost ř. 310: 44 100 kg ř. 310.3: 44 56 kg. Délka přes nárazníky ř. 310: 13 001 mm ř. 310.3: 13 011 mm. Výška skříně od TK ř. 310: 4 620 mm ř. 310.3: 4 650 mm. Minimální poloměr projížděných oblouků 150 m. Rozchod 1 435 mm. Uspořádání pojezdu 1 C 2 p4s . Maximální povolená rychlost 100 km/h. Přetlak páry ř. 310: 15 bar ř. 310.3: 16 bar. Počet válců 2+2. Průměry válců 390–660 mm. Zdvih pístů 720 mm. Typ rozvodu Heusinger. Průměr hnacích a spřažených dvojkolí 2 140 mm. Průměr běhounů 1 034 mm. Výhřevná plocha topeniště ř. 310: 212,9 m² ř. 310.3: 198,78 m². Výhřevná plocha přehřívače 43,4 m². Plocha roštu ř. 310: 4,62 m². ř. 310.3: 4,12 m². Vlečný tendr. Řada/označení 86, 88 (kkStB). Zásoba vody 21,0 / 27,0 m³. Počet náprav 4.

PLEASE NOTE: Due to the small edition size and the great demand for this item, allocations are expected to occur.

UPOZORNĚNÍ: TITUL JE VYROBENÝ V OMEZENÉM MNOŽSTVÍ JAKO UMĚLECKÝ PŘEDMĚT. UVEDENÁ PRODEJNÍ CENA JE PLATNÁ DO VYPRODÁNÍ TUZEMSKÝCH ZÁSOB.

Sdílet na Twitteru Sdílet na Facebooku