Elektrická ozubnicová lokomotiva modelové železnice v měřítku HOm pro železniční modeláře ve modelářské kvalitě - 1362 476 Bemo Zentrabahn AG zb #101 966 H0m Red White Grey Scheme Class HGe 4/4 I Cogwheel Electric Locomotive DCC & Sound, Epoche V.

■ Elektrická ozubnicová lokomotiva řady VZ HGe 4/4 II v designu švýcarské železniční společnosti Zentrabahn zb s maximální rychlostí 100 km/h při adhezním provozu a 40 km/h při provozu přes ozubnici. ■ Jako lokomotiva s metrovým rozchodem pro smíšený adhezní a ozubnicový provoz se střídavým proudem o vysokém napětí pro horské vlaky v měřítku H0m. ■ Model má 5-pólovým motor se setrvačníkem. ■ Bílé přední osvětlení a standardní osvětlení interiéru je pomocí LED podle směru jízdy. ■ Digitalizovaný model s digitálním rozhraním NEM 662/Next18 (jako u všech nových vývojových verzí H0m) s digitálním dekodérem LokSound Decoder. ■ Do obou podvozků lze namontovat ozubená kola Abt pro ozubnicový provoz. ■ Motorový podvozek je zdokonalen přídavnými díly, přičemž vnitřní pískoviště nelze namontovat na úzkých poloměrech z důvodu kolize se schody zavazadlového prostoru - jsou jimi však také částečně skryta. ■ V rámu podvozku z tlakového zinkového odlitku byly na spodní straně přidány různé komponenty pro co největší detailnost podlahy vozu při současném vysokém tření. ■ V zavazadlovém prostoru je umístěna schránka pro volitelnou instalaci reproduktoru. ■ Tělo modelu je k šasi připevněno čtyřmi šrouby. ■ Střešní kapoty jsou z vnější strany vyrobeny z perforovaného plastu. ■ Délka přes nárazníky 170 mm.

Po úspěchu "Ledovcového expresu" Glacier Express následovala v roce 1985 jako poslední řada rychlé ozubnicové lokomotivy HGe 4/4 II s čísly 101-103 s maximální rychlostí 90 km/h. V roce 1990 si dráha SBB Brünigbahn převzala od výrobce dva prototypy s čísly 1951-1952 a dále si dráha Furka Oberalp Bahn (FO) objednala další tři vozy ve společné objednávce BVZ a SBB. FO měla ve svém stavu lokomotivy s čísly 101-108 ještě před sloučením s dráhou MGB Matterhorn Gotthard Bahn.

Stroj HGe 4/4 II je kombinovaná adhezní a ozubnicová elektrická lokomotiva, která se od roku 1985 používá na řadě švýcarských železnic s metrovým rozchodem. Původní sérii pěti prototypů si pořídilo konsorcium složené z Furka Oberalp Bahn (FO) a SBB-CFF-FFS, které je chtělo pro Brünigbahn, nyní známou jako Zentralbahn (zb). Jakmile se typ osvědčil, objednali členové konsorcia celkem 11 sériových jednotek a společnost Brig-Visp-Zermatt-Bahn (BVZ) objednala dalších pět takových jednotek.

Třída se tak jmenuje proto, že se jednalo o druhou třídu lokomotiv švýcarské lokomotivní a vozové klasifikace typu HGe 4/4, kterou si pořídila každá ze tří železničních společností. Podle tohoto klasifikačního systému označuje HGe 4/4 úzkorozchodnou elektrickou lokomotivu vybavenou ozubenými koly s celkem čtyřmi nápravami, z nichž všechny jsou hnací.

VZ HGe 4/4 11-15 je řada elektrických lokomotiv s metrovým rozchodem pro smíšený adhezní a ozubnicový provoz se střídavým proudem o vysokém napětí 11 000 V a frekvenci 16 2/3 Hz, které byly původně uvedeny do provozu u Visp-Zermatt-Bahn (VZ) v letech 1929 a 1930 u příležitosti elektrifikace železniční tratě Visp-Zermatt a železniční tratě Brig-Visp, která byla nově otevřena v roce 1930 a od počátku provozována elektricky. V roce 1962 se Visp-Zermatt-Bahn přejmenovala na Brig-Visp-Zermatt-Bahn (BVZ) a lokomotivy podle toho označila jako BVZ HGe 4/4 11-15, i když nápis "VZ" na samotných lokomotivách chromovaným písmem zůstal nezměněn. V roce 2003 se tato železniční společnost, nyní s názvem Brig-Visp-Zermatt-Bahn, stala součástí společnosti Matterhorn-Gotthard-Bahn (MGB). Po sloučení BVZ a FO se všechny zbývající lokomotivy staly součástí nové společnosti MGB. Lokomotivy jsou od uvedení do provozu BVZ HGe 4/4II označovány jako HGe 4/4I.

Zentralbahn (ZB) Aktiengesellschaft je železniční společnost, která zajišťuje dopravu na dvou traťových větvích: jižní Luzern – Stans – Engelberg a jihozápadní Luzern – Meiringen – Interlaken Ost v centrálním Švýcarsku. Obě tratě vycházejí z města Luzern. Železnice prochází kantony Luzern, Obwalden a Bern. Ačkoliv je železnice označována za malou, má velký význam v dopravní infrastruktuře centrální oblasti Švýcarska. Je využívána jako dopravní cesta pro pracující i studenty, k dopravě materiálu a zboží a v neposlední řadě i k turistice. Kromě běžných vlaků jezdí po této železnici i GoldenPass Express. Železnice vychází z centrálního nádraží v Luzernu jihozápadním směrem do Hergiswilu, kde se rozděluje. Jižním směrem přes Obermatt na Engelberg, kde se záhy stává tratí procházející strmými a hlubokými Alpskými zářezy. Druhá větev pokračuje jihozápadně na Meiringen kde šplhá podél jezer Sarnersee a Lungerersee do stanice Brünig-Hasliber (nejvyšší stanice trati), odtud klesá do městečka Meiringen, dále po rovině západním směrem podél Brienzského jezera do Interlakenu Ost.

Společnost Zentralbahn AG provozuje drážní dopravu na jedněch z nejstarších tratí na území Švýcarska a spravuje traťové úseky dvou menších společností, které byly sloučeny v roce 2006 a to: SBB Brünigbahn a Luzern-Stans-Engelberg-Bahn (LSE). Jako každá železnice prošla nejprve parním provozem až k současnosti, kdy je plně elektrifikována. Dceřiná společnost se jmenuje Meiringen-Innertkirchen-Bahn. Délka tratí zb je 98,6 km, rozchod kolejí 1000 mm (metrový), napájecí soustava 15 kV 16,7 Hz, maximální sklon 246 ‰ a minimální poloměr oblouku trati 70/100 m.

PLEASE NOTE: Due to the small edition size and the great demand for this item, allocations are expected to occur.

UPOZORNĚNÍ: TITUL JE VYROBENÝ V OMEZENÉM MNOŽSTVÍ JAKO UMĚLECKÝ PŘEDMĚT. UVEDENÁ PRODEJNÍ CENA JE PLATNÁ DO VYPRODÁNÍ TUZEMSKÝCH ZÁSOB.

Sdílet na Twitteru Sdílet na Facebooku