Uzavřený nákladní vůz modelové železnice v měřítku HO pro železniční modeláře ve špičkové kvalitě - 6514 Trains Addicted Căile Ferate Române CFR Marfa #2153 150 2 129-9 HO Brick Red Type Gbs Closed Box Car Wagon, epocha VI.

■ Uzavřený nákladní vůz typu Gbs Národní rumunské železnice Căile Ferate Române CFR Marfa. ■ Model má kovové díly na střeše a dveřích vozu, které se dají posouvvat, podle skutečného vozu. ■ Nápisy provedené tampografií, limitovaná série. ■ Model má natáčecí jednonápravové podvozky pro snadný průjezd oblouky. ■ Kinematika krátkého spřáhla s šachtou dle NEM362. ■ Minimální poloměr oblouku 360 mm. ■ Provozní číslo 2153 150 2 129-9.

Căile Ferate Române (rumunsky[ˈkə.ile feˈrate roˈmɨne]; zkráceně CFR) je státní železniční dopravce v Rumunsku. K roku 2014 tvoří železniční síť Rumunska 10 777 km (6 697 mil), z toho 4 029 km (2 504 mil) (37,4 %) je elektrifikováno[1], celková délka tratí je 22 247 km (13 824 mil), z toho 8 585 km (5 334 mil) (38,5 %) je elektrifikováno. Některé zdroje uvádí Rumunsko s 23. největší železniční sítí na světě, kde síť je významně propojena s ostatními evropskými železničními sítěmi a zajišťuje celoevropskou osobní i nákladní dopravu. CFR jako celek funguje od roku 1880, i když první železnice na současném rumunském území byla otevřena v roce 1854. CFR se dělí na čtyři samostatné společnosti:

CFR Călători, odpovědná za osobní dopravu; CFR Marfă, odpovědná za nákladní dopravu; CFR Infrastructură neboli CFR S.A., která spravuje infrastrukturu rumunské železniční sítě, a Societatea Feroviară de Turism neboli SFT, která spravuje vyhlídkové a turistické železnice.

Společnost CFR sídlí v Bukurešti a má regionální divize se sídlem v Bukurešti, Brașově, Kluži-Napoce, Constanțě, Craiově, Galați, Iași a Temešváru. Její kód Mezinárodní železniční unie je 53-CFR.

Skříňový vůz (boxcar) je severoamerický výraz pro železniční vůz, který je uzavřený a obvykle se používá k přepravě nákladího zboží. Nemá sice nejjednodušší konstrukci, ale je pravděpodobně nejuniverzálnější, protože může přepravovat většinu rozličného nákladu. Skříňové vozy mají boční dveře různých velikostí a způsobů ovládání a některé mají čelní dveře a nastavitelné čelní přepážky (bulkheads) pro nakládání velmi velkých předmětů. Podobné kryté vozy mimo Severní Ameriku jsou kryté vagóny na přepravu zboží a v závislosti na regionu se nazývají goods van (UK), louvre van (Austrálie), covered wagon (UIC a UK) nebo jednoduše van (UIC a UK).

Skříňové vozy mohou přepravovat většinu druhů nákladu. Původně se nakládaly ručně, ale v posledních letech se k rychlejšímu nakládání a vyprazdňování používá mechanika jako jsou např. vysokozdvižné vozíky. Jejich obecná konstrukce však nakládání a vykládání dosti zpomaluje, což částečně vysvětluje pokles její poptávku vůči vozům se spocializovano konstrukcí. Další příčinou poklesu je dramatický přesun nákladní přepravy od říční či námořní ke kontejnerové. Kontejner, který je vlastně skříňovým vozem bez kol a podvozku, je navržen pro intermodální nákladní dopravu, ať už kontejnerovými loděmi, nákladními automobily nebo vlaky, a může být dodán přímo od zákazníka k zákazníkovi.

Ve skříňovém voze s deskami před otvory u bočních dveří lze přepravovat i sypké náklady, jako je uhlí, obilí a ruda. Při pozdější přepravě obilí se používaly kovem vyztužené lepenky, které se přibíjely přes dveře a při vykládce se daly prorazit šnekem na obilí. Tento způsob byl běžnější v dřívějších dobách; byl náchylný na ztrátu velké části nákladu během jízdy a poškozoval vůz. Nebylo také možné jej mechanicky nakládat a vykládat. Obilí lze také přepravovat ve skříňových vozech určených speciálně pro tento účel; k nakládání a vykládání vozů je zapotřebí specializované vybavení a postupy. Obilí se však lépe přepravuje v krytých zásobníkových vozech (hopper car).

Také hospodářská zvířata mohou být přepravována ve skříňových vozech, což byla v USA běžná praxe až do poloviny 80. let 19. století, ale v teplém počasí nešlo zajistit jejich dostatečné větrání. Vhodnější jsou proto pro jejich přepravu speciálně postavené dobytčí vozy nebo přestavěné skříňové vozy. Tepelně izolované skříňové vozy se používají pro některé druhy nákladu podléhajícího zkáze, které nevyžadují přesnou regulaci teploty, jakou nabízejí vozy chladírenské. Skříňové vozy k přepravě svých pracovníků, zásob a zvířat z města do města používaly také Cirkusy.

Skříňové vozy se používaly pro přepravu hromadných, volně ložených komodit, jako je uhlí, zejména na středozápadě Spojených států na počátku 20. století. Byla to natolik rozšířená praxe, že několik společností vyvinulo své vlastní nakladací zařízení skříňových vozů k automatizaci nakládky uhlí. Do roku 1905 se používalo 350 až 400 typů, většinou v uhelných dolech na Středozápadě USA.

Ačkoli se historicky přepravovaly automobily ve skříňových vozech, začaly se v 60. letech 20. století používat speciálně konstruované automobilní přepravníky (autorack). Ty mohly převážet více automobilů ve stejném prostoru a snadněji se nakládaly a vykládaly. Automobilové díly se převážely ve skříňových vozech vždy ve velkém. V šedesátých letech 20. století se pro potřeby průmyslu s autodíly vyvinuly vozy s větší kapacitou typu "high cube".

PLEASE NOTE: Due to the small edition size and the great demand for this item, allocations are expected to occur.

UPOZORNĚNÍ: TITUL JE VYROBENÝ V OMEZENÉM MNOŽSTVÍ JAKO UMĚLECKÝ PŘEDMĚT. UVEDENÁ PRODEJNÍ CENA JE PLATNÁ DO VYPRODÁNÍ TUZEMSKÝCH ZÁSOB.

Sdílet na Twitteru Sdílet na Facebooku