Diesel-elektrická lokomotiva Indiana Railroad INRD #2543 Red Grey Scheme CLASS EMD CF7 (ex F7A 46C) Road-Switcher Diesel-Electric Locomotive for Model Railroaders Inspiration.

Stárnoucí flotila jednotek modelu F7 společnosti Santa Fe se v roce 1970 blížila k době své životnosti, proto vyly jednotlivé stroje přestavěny na posunovací lokomotivy a pojmenovány jako model CF7. Źeleznice ATSF Santa Fe je měla v provozu po deset let a mnoho z nich později prodala malým železnicícm po celých USA. Mnohé z nich se používaly nejen ještě v roce 2003, ale i dnes, například u železnice Florida Central Railway FCEN

Stroj Santa Fe CF7 je železniční lokomotiva typu F od společnosti EMD, u které byla odstraněna zjednodušená karoserie a nahrazena na zakázku vyrobenou "víceúčelouvou" karoserií pro posunovací služby. Všechny přestavby byly provedeny v dílnách společnosti Atchison, Topeka & Santa Fe Railway v Cleburne v Texasu v období od února 1970 do roku 1978. Jednalo se o nejvýznamnější projekt přestavby společnosti Santa Fe, u kterého bylo v období od roku 1970 do března 1978 přestavěno 233 jednotek. Program byl zahájen v reakci na celosystémovou potřebu doplnit do provozu více než 200 dalších čtyřnápravových posunovacích diesel-elektrických lokomotiv, které by pokryly předpokládané požadavky na stroje pro provoz na vedlejších tratích a hlavních tratích s menším provozem.

Rozchod - 4 ft 8+1⁄2 in (1 435 mm). Délka - 48 stop 6 palců (14,78 m). Hmotnost lokomotivy - 249 000 liber (113 t). Hlavní motor - EMD 16-567BC dvoutaktní dieselový V16. Rootsovo dmychadlo. Objem nádrže - 9 072 cu in (148,7 litru). Velikost válce - 8,5 palce × 10 palců (216 mm × 254 mm). Převodovka - generátor stejnosměrného proudu, trakční motory na stejnosměrný proud. Lokomotivní brzda - přímá vzduchová. Vlakové brzdy - 26 l vzduchové. Maximální rychlost - 65 mph (105 km/h). Výkon . 1 750 k (1 300 kW). Tažná síla - 62 250 lbf (276,9 kN).

Indiana Railroad (IR) byla poslední z typických meziměstských tratí na středozápadě Spojených států. Vznikla v letech 1930-31 spojením provozu pěti hlavních meziměstských systémů ve střední Indianě do jednoho celku. Předchozí společnosti přešly pod kontrolu společnosti Midland Utilities, kterou vlastnil Samuel Insull. Jeho plánem bylo modernizovat ziskové trasy a opustit ty nerentabilní. S nástupem velké hospodářské krize se Insullovo impérium zhroutilo a Indiana Railroad zůstala s chátrající infrastrukturou a malou nadějí na překonání rostoucí konkurence automobilů v osobní dopravě a nákladních automobilů v nákladní dopravě. IR čelila v roce 1933 bankrotu a Bowman Elder byl jmenován správcem konkurzní podstaty, který měl společnost řídit. Splácení dluhů bylo pozastaveno. Elderovi se podařilo udržet systém prakticky nedotčený po dobu čtyř let a IR v tomto období provozovala přibližně 600 mil (970 km) meziměstských tratí po celé Indianě. Koncem 30. let 20. století byly tratě jedna po druhé opouštěny, až havárie s obětmi na životech jižně od Indianapolisu v roce 1941 náhle ukončila poslední osobní provoz Indiana Railroad.

PLEASE NOTE: Due to the small edition size and the great demand for this item, allocations are expected to occur.

UPOZORNĚNÍ: TITUL JE VYROBENÝ V OMEZENÉM MNOŽSTVÍ JAKO UMĚLECKÝ PŘEDMĚT. UVEDENÁ PRODEJNÍ CENA JE PLATNÁ DO VYPRODÁNÍ TUZEMSKÝCH ZÁSOB.

Sdílet na Twitteru Sdílet na Facebooku