Diesel-elektrická lokomotiva Southern Pacific SP #6800 Bicentennial Red White & Blue Scheme Class GE U25B U-Boat First Diesel-Electric Locomotive for Model Railroaders Inspiration.

SNÍMEK 2 - modernizovaná diesel-elektrická lokomotiva Southern Pacific SP #6800 Bicentennial Red White & Blue Scheme Class GE U25BE U-Boat Diesel-Electric Locomotive z března 1963 pod původním označením SP U25B #7508.

Stroj GE U25B byla první samostatná lokomotiva společnosti General Electric GE na domácím trhu s diesel-elektrickými jednotkami pro přepravu těžkých vlaků ve Spojených státech od roku 1936. V letech 1940 až 1953 se GE podílela na konstrukci, výrobě a prodeji diesel-elektrických lokomotiv v konsorciu (Alco-GE) s American Locomotive Company ALCO. V roce 1956 vznikla řada dieselových lokomotiv GE Universal Series pro exportní trh a lokomotiva U25B byla prvním vstupem GE na domácím trhu USA poté, co skončila smlouva s firmou Alco.

Stroj U25B s přezdívkou U-Boat jako první komerčně úspěšná, domácí diesel-elektrická lokomotiva navržená, vyrobená a prodávaná společností General Electric po jejím rozdělení se společností American Locomotive Company (Alco) vznikla ještě v éře parních strojů. Společnost GE vyvinula na počátku 20. let 20. století spalovací a elektrické systémy řízení a pohonu, které poskytly základ pro použití spalovacích motorů v železniční dopravě. Poprvé se použily u motorových železničních a posunovacích vozů. Ve 30. letech 20. století byla tato technologie přizpůsobena pro klasické lokomotivy s vyšší rychlostí. V roce 1940 navázala společnost GE partnerství se společností Alco, která byla v té době již dobře zavedená jako výrobce dieselových posunovacích lokomotiv a uváděla na trh své první traťové lokomotivy s dieselovým motorem. Úspěšně se jim dařilo vyrábět lokomotivy pro posun a přepravu nákladu na krátké tratě a v roce 1941 představili první návrh posunovací lokomotivy, která do poloviny 50. let vytlačila skříňový typ vyvinutý společností Electro-Motive Corporation EMD.

Společnosti Alco-GE se však nepodařilo prolomit dominantní postavení společnosti EMD na trhu traťových lokomotiv, i když uvedli v roce 1952 s úspěchem lokomotivu s plynovou turbínou a elektrickým pohonem. V roce 1953 se společnost GE osamostatnila vůči společnosti Alco ve výrobě lokomotiv a její nová dceřiná společnost GE Rail převzala projekt plynových turbín a elektrického pohonu. Výroba lokomotiv řady Universal Series poháněných motory Cooper-Bessemer byla zahájena v roce 1956 a model U25B GE vstoupil na domácí trh 26. dubna 1960 jako první lokomotiva poháněná velmi úspěšným motorem GE FDL-16. Přibližně 400 lokomotiv bylo exportováno do zahraničí. Díky U-Boat se společnost GE stala nejvýznamnějším výrobcem lokomotiv ve Spojených státech, což značně znepokojilo společnost EMD. Na americký trh s dieselovými lokomotivami přinesla GE mnoho inovací, včetně koncepce skříně vozu z tlakověho odlitku a centralizovaného systému rozvodu vzduchu, který dodával filtrovaný vzduch do motoru a elektrické rozvodné skříně pro snížení náročnosti na údržbu. Stroj U25B byla v době svého uvedení na trh také čtyřnápravovou traťovou dieselovou lokomotivou s nejvyšším výkonem v USA - jejími současníky byly GP20 (2 000 k) a RS27 (2 400 k neboli 1 800 kW).

Ačkoli jich bylo vyrobeno mnoho, dnes je známo jen sedm dochovaných exmplářů U25B a z nich pouze jeden v provozuschopném stavu - stroj Southern Pacific 3100 nyní trvale vystavený v železničním muzeu Orange Empire v kalifornském Perrisu. Lokomotiva byla vyrobena v roce 1963 s číslem SP 7508, později přečíslována na SP 6800 a v roce 1976 byla za železniční společnost SP v rámci oslav dvoustého výročí vzniku USA natřena v propracovaném červeno-bílo-modrém barevném schématu Bicentennial - později byla přečíslována a přelakována do standardního nátěru SP a darována muzeu jako vůz 3100 plně certifikováný pro provoz na všech národních železnicích a často používaný na vozbu pracovních vlaků mimo areál.

Southern Pacific SP (nebo Espee z iniciál SP) byla americká železniční síť I. třídy, která existovala v letech 1865 až 1996 a fungovala převážně na západě Spojených států. Systém provozovaly různé společnosti pod názvy Southern Pacific Railroad, Southern Pacific Company a Southern Pacific Transportation Company.

Původní Southern Pacific začala v roce 1865 jako pozemková holdingová společnost. Poslední inkarnace Southern Pacific, Southern Pacific Transportation Company, byla založena v roce 1969 a převzala kontrolu nad systémem Southern Pacific. Společnost Southern Pacific Transportation Company byla v roce 1996 převzata společností Union Pacific Corporation a sloučena s její železniční společností Union Pacific Railroad.

The Southern Pacific legacy založila nemocnice v San Francisku, Tucsonu a Houstonu. V 70. letech 20. století založila také telekomunikační síť s nejmodernější mikrovlnnou a optickou páteřní sítí. Tato telekomunikační síť se stala součástí společnosti Sprint, jejíž název vznikl ze zkratky Southern Pacific Railroad Internal Networking Telephony.

Přitažlivost železnice Southern Pacific SP je dnes stále stejně silná, jako když společnost před čtvrtstoletím zanikla. To se může na první pohled zdát jako protimluv. Jak může být společnost tak monopolní, těžkopádná a lakomá jako SP také okouzlující a milovaná? V průběhu 19. století byla SP klasickým železničním padouchem, kdy podplácela nebo vydírala politiky, budovala tratě a zaměstnávala právníky k zastrašování soupeřů, násilně skupovala malé konkurenční železnice a integrovala je do své rozsáhlé, i když někdy neuspořádané, železniční sítě napříč Západem Ameriky.

Když Frank Norris v roce 1901 psal svůj „román o Kalifornii“, byla jeho hlavním aktérem společnost SP. Román pojmenoval slovem Chobotnice podle oblíbené metafory, kterou ji dali železnici redaktoři novin a karikaturisti. Její politické a finanční sevření bylo citelné všude jako chapadla, například chapadlo tratě Sunset Route vedoucí z Los Angeles do New Orleans, která byla dokončena v 80. letech 19. století za účelem agresívně obejít přepravní partnery společnosti na trati Overland Route a získat větší část příjmů z této přepravy. S dostavbou tratě Sunset Route si impérium změnilo svůj název a “Central Pacific” se změnil na “Southern Pacific”. Pozdějším zcela odlišným příkladem monopolní síly SP byly její expresní vlaky od proudnicového San Francisco přes barevný expres Coast Daylight až po elegantní rychlík Lark. V polovině století čelila SP konkurenci automobilek a leteckých společností, které nemohla ani odkoupit, ani zastavit. Prezident SP Donald J. Russell zvolil pro omezení konkurence jiný přístup – zrušil osobní vlaky podvodným trikem. Železnice SP se uchýlila k mazané sebesabotáži, aby zajistila, že počet cestujících poklesne natolik, že donutí federální úřady ke svému zrušení. Úpravy jízdních řádů proměnily drobná zpoždění ve zmeškané spoje. Čerstvě připravená jídla v tradičních jídelních vozech nahradily vozy „Automat“ s prodejními automaty. Prodejci jízdenek někdy lhali zákazníkům, že vlaky jsou plné bez volných jízdenek. Existuje mnoho dalších příkladů, od způsobu, jakým společnost rozděluje a prodává své pozemky osadníkům, až po pomalé odklánění nákladní přepravy, které společnosti přineslo vyšší příjmy na úkor včasných dodávek. Z mnoha příčin za více než stoletou existenci měli mnozí důvod společnost SP nenávidět.

Mohlo by se tedy zdát, že železnici SP bude těžké milovat, přesto ale měla společnost paralelní nálepku přátelské společnosti „Friendly“ jako jistý reklamní trik, který si vymyslelo marketingové oddělení, s vlivem na veřejnost. Částečně to bylo proto, že byla SP etablovaná všude na velké části Západu Ameriky, že šlo o velkou hlavní železnici, která veřejnost vozila na každoroční dovolenou nebo měsíční služební cestu, že zajížděla také jako malá odbočka do vašeho rodného města. Askeze Russella a jeho nástupců mezitím zrodila příběh o železnici SP s romantickou nostalgii. Být zaměstnancem SP, jezdit jeho vlaky nebo železnici obdivovat jako nadšenec znamenalo vychutnávat a truchlit nad potrhlou vznešeností ztraceného impéria. Svým způsobem právě ty události, které udělaly SP „špatnou“, byly také tím, čím byla pro lidi přitažlivá. Když společnost zmizela v roce 1996 sloučením s Union Pacific, konverze byla dokončena a SP byla navždy jak romantickým padouchem, tak dlouho ztraceným hrdinou.

Železnixe Southern Pacific SP vlastnila 68 lokomotiv řady U25B, které byly v polovině 70. let na konci své životnosti. SP prováděla přestavby u mnoha svých starších lokomotiv, např. u modelů GP9 a SD9, ve svých opravnách v Sacramentu a lokomotiva SP řady U25B s číslem 6708 (původně SP 7508) patřila také mezi ně - získala nový motor, elektrickou skříň, nový hlavní generátor, převinuté trakční motory, repasované podvozky, novou elektroinstalaci a nový řídící pult. V rámci úprav karoserie dostala dlouhá kapota nové dveře pro snadnější údržbu a snazší přístup k vnitřním zařízením. Po přestavbě stroj vyjel z depa s novým číslem 6800 pod označením jako model U25BE („E“ znamená Electrical, dovybavení elektronikou). Jednotka číslo SP 6800 uvedená do provozu v roce 1975 byla také vybrána pro nový nátěr Bicentennial a připojila se k dalším jednotkám SP s logy Liberty Bell - SSW SD45T-2 s číslem 9389 a SP GP40P-2 s číslem 3197, ale s logem US Savings Bond. Ačkoli jednotky SP 6800 a 6801 měly bezporuchový provoz, program přestavby U25BE se po těchto dvou lokomotivách zastavil kvůli obavám ohledně dostupnosti dílů a cen, zaměnitelností dílů a spolehlivostí a SP později stroje přečíslovala U25BE na 3100 a 3101. Stroj 6800 (nyní 3100) ztratil svůj speciální červeno-bílo-modrý nátěr, ale přežil dodnes jako dar do kalifornského železničního muzea Orange Empire Railway Museum (nyní the Southern California Railway Museum) ve městě Perris, která jej uvedla do provozního stavu a nanesla také nový nátěr. Kalifornie – 28. července 1978.

PLEASE NOTE: Due to the small edition size and the great demand for this item, allocations are expected to occur.

UPOZORNĚNÍ: TITUL JE VYROBENÝ V OMEZENÉM MNOŽSTVÍ JAKO UMĚLECKÝ PŘEDMĚT. UVEDENÁ PRODEJNÍ CENA JE PLATNÁ DO VYPRODÁNÍ TUZEMSKÝCH ZÁSOB.

Sdílet na Twitteru Sdílet na Facebooku