ČKD Brejlovec #T478 - přehled barevných variant lokomotivní třídy 753 diesel-elektrických locomotiv - For Model Railroaders Inspiration.

První prototypy řady dieselových lokomotiv T 478.3 byly vytvořeny v roce 1968 v ČKD. Idiosynkratický design přední strany okna měl zlepšit viditelnost řidiče, zejména při spojování vozů. Spolu s okny strojovny připomínajícími okénka je dalším důvodem německá přezdívka pro potápěčské brýle.

Lokomotivy řady 753 (přezdívané brejlovec, někdy i trojka, trojkový brejlovec) jsou čtyřnápravové dieselelektrické lokomotivy, které pod označením T 478.3 dodala pražská lokomotivka ČKD Československým státním drahám v letech 1968 až 1977 v celkovém počtu 408 kusů a staly se tak jednou z nejpočetnějších řad lokomotiv vůbec. Lokomotivy v počátcích provozu nahradily parní lokomotivy a později také starší typy lokomotiv motorových. Byly určeny pro osobní i nákladní dopravu a k vytápění vlakových souprav sloužil parní generátor typu PG 500, vyráběný v Juranových závodech v Brně. Později, když se osobní soupravy vytápěly elektricky a nově dodávané osobní vozy již nebyly vybaveny parním vytápěním, byly stroje využívány především v nákladní dopravě. Po roce 1990 byly lokomotivy odstavovány z provozu pro nadbytečnost, či vážné závady. V současnosti (2017) je v provozu u státních drah pouze jedna lokomotiva, a to 753.301 u dopravce ČD Cargo. Ostatní lokomotivy byly již zrušeny, nebo přistaveny k modernizacím (řady 752.6, 753.7, 755). Několik strojů však zůstalo zachováno pro muzejní účely nebo je provozují soukromé dopravní společnosti. Více než 150 lokomotiv také bylo upraveno na řadu 750 dosazením elektrického topného alternátoru. Několik desítek takto upravených strojů je v provozu v nákladní dopravě u ČD Cargo a dalších provozovatelů dosud.

Lokomotivní řada T 478.3

Z důvodů nedostatku traťových lokomotiv pro osobní přepravu u ČSD koncem šedesátých let ČKD vyvinula a dodala v letech 1968 až 1977 lokomotivy T 478.3, vycházející z řady T 478.1 při dodrženi celkové hmotnosti 72 tun. Nová lokomotiva byla navržena pro rychlíkovou a osobní dopravu s maximální rychlostí 100 km/h, a v návrhu se použilo celé řady osvědčených komponentů z typu T 478.1. Především celé pojezdové ústrojí, uspořádání hlavního rámu a strojovny, hydrostatický pohon ventilátorů chlazení a parní generátor PC 500. Lokomotiva je opět skříňová se dvěma stanovišti strojvedoucího a moderním vzhledem, na kterém spolupracovali průmysloví výtvarníci. Ve střední části strojovny je umístěn motor K 12V 230 DR s trakčním dynamem TD 802 E. V zadní části strojovny se nachází blok chladičů se čtyřmi ventilátory o průměru 630 mm po dvou pro hlavní a vedlejší okruh chlazení s hydrostatickým pohonem. Elektrický rozvaděč je umístěn za přední kabinou. V přední části strojovny je parní generátor PC 500. Lokomotiva je vybavena brzdou soustavy DAKO, tlakový vzduch dodával původně kompresor 3 DSK 100 poháněný hydrostaticky, posléze byl nahrazen kompresorem K 3 lok poháněným mechanicky spojkou od trakčního dynama.

Řada T 478.3 se v sedmdesátých letech významně podílela na dokončení motorizace osobní dopravy na hlavních, ale i na vedlejších tratích ČSD. S ohledem na nedostatek lokomotiv s elektrickým topením bylo v první polovině devadesátých let 117 strojů ČD a 46 strojů ŽSR přestavěno na řadu 750 při zachování původních inventárních čísel, zbývající stroje 753 jsou používány především v nákladní dopravě, i když jejich význam, zejména u ČD, stále klesá. Od roku 2001 je lokomotiva 753.197 v rukou soukromé osoby, dalších několik lokomotiv bylo odprodáno ČMKS (Českomoravská komerční společnost holding a.s. Nymburk) pro modernizaci a odprodej do Itálie.

Lokomotiva má výkon 1 325 kW, nejvyšší konstrukční rychlost 100 km/h, hmotnost ve službě 77 t a délku přes nárazníky 16 500 mm.

Lokomotivní řada T 478.4

Když lokomotivka ČKD vyrobila a dodala v letech 1979 a 1980 další dvě série lokomotiv T 478, koncepčně vycházející v maximální možné míře z původního typu T 478.3, označila ČSD tuto sérii vzhledem jistým úpravám (vyšší výkon, elektrické vytápění souprav a elektronické ovládání regulace) řadou T 478.4. Pojezd lokomotivy a vnější vzhled jsou prakticky shodné, podstatně je však změněno uspořádání strojovny. Chladicí blok včetně hydrostatického pohonu čtyř ventilátorů o průměru 630 mm je shodný, z hřídele TD 804 E se ale přes pružnou spojku pohání topný alternátor TA 403 a následně kompresor K 3 lok l. Topný výkon alternátoru je 320 kW, proto je též zvýšen výkon naftového motoru na 1472 kW, když pro trakci je možno použít maximálně 1325 kW, Stejně jako u T 478.3. Elektrické obvody topení s usměrňovačem a řídicími přístroji jsou zabudovány do zvláštního rozvaděče ve strojovně za hlavním rozvaděčem. Lokomotiva je vybavena ARR, současně je použit elektricky ovládaný brzdič samočinné brzdy DAKO BSE.

Lokomotivní řadě T 478.4 předcházely dva prototypy vyrobené v roce 1975. Oba prototypy byly počátkem osmdesátých let modernizovány a současně přeznačeny na T 478,4201 a 202. Shodně měly být řešeny další sériové stroje, po požáru ČKD Smíchov se však další série T 478.4 nevyráběly. V roce 1988 dostala T 478.4 novou řadu 754, a v roce 1994 byly přeznačeny oba prototypy na 730.409 a 410. U většího počtu lokomotiv 754 ČD je provedena náhrada původních závěsek pryžokovovými lamelami.

Lokomotiva má výkon 1 472 kW, nejvyšší konstrukční rychlost 100 km/h, hmotnost ve službě 74,5 t a délku přes nárazníky 16 500 mm.

Lokomotiva 750 je dieselová lokomotiva s elektrickým přenosem výkonu, která vznikla rekonstrukcí lokomotiv řady 753 (stejně jako jim se jí přezdívá brejlovec). Po přechodu z parní trakce na moderní trakce na československých železnicích následovalo ukončení do té doby běžného parního vytápění osobních vozů a vlaky tažené motorovými lokomotivami měly být nadále vytápěny elektricky. Podstatou rekonstrukce byla u řady 753 náhrada parního generátoru topným alternátorem, aby bylo možné tyto lokomotivy i nadále používat pro osobní dopravu. Podobným způsobem byly později přestavovány lokomotivy řady 751 na řadu 749. V současnosti je již většina lokomotiv této řady z osobní dopravy vyřazena; některé stroje slouží v dopravě nákladní, či u soukromých dopravců.

Především díky odřeknutým dodávkám dalších sérií lokomotiv řady 754 začaly koncem osmdesátých let Československé státní dráhy (ČSD) pociťovat nedostatek výkonných traťových lokomotiv s elektrickým vytápěním soupravy. Od osmdesátých let byl totiž realizován plán postupného zrušení zastaralého a neekonomického parního vytápění, a tak byly vozy tohoto typu postupně odstavovány a nahrazovány modernějšími s vytápěním elektrickým.[1] Okolo roku 1990, po velkých dodávkách nových vozů řady Bymee s elektrickým vytápěním, tato situace došla až do toho stavu, že celé soupravy nových vozů nebylo čím tahat, jelikož prakticky jedinou řadou vhodnou pro jejich vozbu byla právě řada 754, jejíž pouhých 86 vyrobených kusů nemohlo stačit. Prvním, které se rozhodlo vzniklou situaci řešit, bylo RD Zvolen, kde byla roku 1991 bez povolení od vedení ČSD zahájena přestavba lokomotivy 753.153 na elektrické vytápění.[1] Po jejím úspěšném dokončení byly poté ve spolupráci s ČKD navrženy příslušné komponenty a začaly hromadné rekonstrukce v řadě dalších dep.[1] Jednotlivé stroje nebyly k rekonstrukcím vybírány systematicky a bylo jim ponecháváno původní pořadové číslo, takže označení lokomotiv 750 netvoří souvislou číselnou řadu. Do roku 1995 takto prošlo rekonstrukcí celkem 163 lokomotiv, k řadě 750 byly poté především pro svou značnou odlišnost od sériových strojů přičleněny i oba původní prototypy řady 754, které obdržely označení 750.409 a 410.

Hlavní smysl rekonstrukce spočíval pouze v nahrazení parního generátoru elektrickým topným alternátorem, přesněji typu ČKD A 403 (stejný jako u řady 754).[3] Pod alternátorem byl patřičně vyztužen hlavní rám a pozměněno umístění některých komponentů. Zvýšeno bylo také napěťové dimenzování topného usměrňovače a provedeny další úpravy v elektroinstalaci. Spalovací motor K 12 V 230 DR zůstal v původním stavu, včetně zachované hodnoty maximálního výkonu 1 325 kW. Vzhledem k primárnímu použití v osobní dopravě lokomotivy po rekonstrukci nebyly vybaveny dvoučlenným řízením; na některé stroje bylo dosazeno až později, kdy se tyto dostaly do stavu nákladního dopravce ČD Cargo.

Rekonstruované lokomotivy byly nasazeny do dopravy osobních vlaků a rychlíků po celé síti ČSD, později samostatných Českých drah (ČD) a Železníc Slovenskej republiky (ŽSR). Největšími provozovateli těchto lokomotiv se stala depa Plzeň, Brno dolní (později Maloměřice) a Zvolen, kde byly provozovány až v desítkách kusů. Přestože byly lokomotivy původně navrženy pro použití pouze v osobní dopravě, postupem času začaly být čím dál více nasazovány i do čel nákladních vlaků. Díky tomu získalo ČD Cargo při svém vzniku v roce 2007 do stavu i několik strojů této řady, které postupně vytlačily původní lokomotivy řady 753[4] – dlouhou dobu poslední provozovaná lokomotiva 753.301 dojezdila na následky požáru v létě 2013. Pro nedostatek jiných strojů byla tato lokomotiva koncem roku 2016 opět oživena. Slovenské ZSSK Cargo tyto stroje neobdrželo, jelikož pro nákladní dopravu dostačovaly lokomotivy řad 751 a 752 a v letech 2008–2010 zařadilo do provozu deset lokomotiv řady 756, které vznikly větší rekonstrukcí právě strojů řad 750 a 753.[6] Všechny tamní stroje tak připadly osobní divizi pod názvem Železničná spoločnosť Slovensko (ZSSK).

Po téměř 20 letech provozu takto rekonstruovaných lokomotiv se začalo uvažovat o další rozsáhlejší modernizaci, především kvůli problematickému a nehospodárnému původnímu motoru K 12 V 230 DR. V letech 2010–2012 tak bylo 19 lokomotiv této řady u ČD přestavěno na novou řadu 750.7 s použitím moderního motoru firmy Caterpillar, ZSSK podobně modernizují své stroje jako řadu 757. Během roku 2013 ČD odstavily většinu zbývajících provozuschopných lokomotiv, poslední lokomotiva 750.118 byla v depu Liberec provozována do března 2014, kdy byla odstavena a odtažena do Plzně jako zdroj náhradních dílů pro lokomotivy řady 754.Další lokomotiva s číslem 750.346, která měla být původně muzejní, darovala motor trutnovskému stroji 754.030 a poté byla zrušena. Nakonec byla přistavena do Dílen pro opravy vozidel (DPOV) Nymburk, kde bylo jedno její stanoviště namontováno na stroj 750.213 po nehodě.[10] Na podzim roku 2015 bylo torzo tohoto stroje zlikvidováno. Poslední stroj s číslem 750.042, který prošel v roce 2010 opravou a jako jediný obdržel korporátní nátěr Najbrt, daroval své díly do bohumínských lokomotiv řady 754 a ve stavu torza čeká v České Třebové na sešrotování. V současnosti tak tyto lokomotivy provozuje pouze ČD Cargo v depech Děčín, Nymburk, Hradec Králové a Brno, ZSSK disponuje několika stroji v depech Prievidza, Nové Zámky, Zvolen a Humenné. Přestože již byly dodány poslední lokomotivy řady 757, podobně jako řada 754 jsou tyto lokomotivy zatím v provozu na Slovensku nepostradatelné a vypomáhají v dopravě osobních vlaků v okolí Zvolena a na trati Prievidza – Nové Zámky. Malou část lokomotiv také provozují soukromí dopravci, několik strojů vlastní ODOS, dvě lokomotivy patří AWT, jedna Kladenské dopravní a strojní[12] a jedna lokomotiva byla prodána maďarské firmě Bobo Kft.; v Maďarsku je provozována pod označením 468.002.

PLEASE NOTE: Due to the small edition size and the great demand for this item, allocations are expected to occur.

UPOZORNĚNÍ: TITUL JE VYROBENÝ V OMEZENÉM MNOŽSTVÍ JAKO UMĚLECKÝ PŘEDMĚT. UVEDENÁ PRODEJNÍ CENA JE PLATNÁ DO VYPRODÁNÍ TUZEMSKÝCH ZÁSOB.

Sdílet na Twitteru Sdílet na Facebooku