LNG-Diesel-elektrická lokomotiva AS Operail #1545 Estonia Red Blue-Themed Scheme Class GE C36-7 DiGas Road-Switcher LNG-Diesel-Electric Locomotive for Model Railroaders Inspiration.

■ Lotyšská strojírenská společnost DiGas vybavila diesel-elektrickou lokomotivu estonského železničního nákladního dopravce Operail plynovou turbínou. Od roku 2021 je jednotka v provozu na estonské železniční síti. Společný projekt Operail a DiGas stál čtvrt milionu eur a zahrnoval modernizaci diesel-elektrické lokomotivy řady GE C36-7 vyrobené americkou firmou General Electric. Při realizaci projektu v opravnách Tapa rozdělil DiGas palivovou nádrž lokomotivy o objemu 17 000 litrů na dvě části. Jedna sekce slouží pro motorovou naftu a druhá se upravila pro zkapalněný zemní plyn (LNG). V praxi je však palivová nádrž o objemu 18 000 litrů rozdělena na tři části, na obou koncích nádrže je nafta a uprostřed LNG, což umožňuje lokomotivě jezdit na směs nafty a LNG nebo pouze na naftu. Lotyšská společnost také nainstalovala nový systém skladování LNG včetně senzorů pro záznam a analýzu spotřeby paliva. Operail tak snížuje provozní náklady a emise, kdy jednotka spotřebuje o 30 procent méně paliva, vypouští o 20 procent méně oxidu uhličitého a o 70 procent méně oxidu siřičitého. Nákladní lokomotiva na LNG je vynikajícím příkladem využití nových technologií, které zefektivňují stávající procesy a také pomáhá chránit přírodu kolem nás. Přeprava jedné tuny zboží po železnici na 100 kilometrů spotřebuje čtvrtinu paliva než přeprava po silnici a využití zkapalněného zemního plynu LNG tuto mezeru dále zvětšuje.

Společnost DiGas sídlí v Rize v Lotyšsku a zaměřuje se na realizace dvou-palivových řešení. Loni společnost zahájila podobný projekt s národním železničním operátorem v Lotyšsku Latvijas dzelzceļš. Realizuje přestavbu posunovací lokomotivy české výroby typu ChME3 (ČKD ČME3) na hybridní vozidlo s pohonem na naftu i na LNG. Společnost také zajistila financování této přestavby z výzkumného a inovačního programu Evropské unie Horizont 2020 na implementaci svého řešení.

Model GE C36-7 představuje skupinu 599 diesel-elektrických lokomotiv původně vyráběných firmami GE Transportation Systems, GE do Brazil a A Goninan & Co v letech 1978 až 1989. Jedná se o modernizovaný model GE U36C s 16-válcovým motorem FDL (GE 7FDL-16). Externě se podobá modelu GE C30-7, ale má větší sací přívody vzduchu pod ventilátory. Mřížky dynamických brzd později vyrobených jednotek jsou umístěny ve skříni výše za kabinou. Stroje C36-7 měly motory s výkonem 3 600 nebo 3 750 hp. 422 lokomotiv se exportovalo do Čínské lidové republiky jako China Railways ND5. Společnost GE do Brazil postavila 15 jednotek C36-7 pro mexické železnice Ferrocarriles Nacionales de México s čísly 9327–9341. Tři jednotky těžební železnice Hamersley Iron postavené společností A Goninan & Co byly vyvezeny do Spojených států na konci 90. let po jejich stažení z provozu v Austrálii a později byly prodány různým železničním společnostem. V roce 2003 bylo pro estonskou železnici Eesti Raudtee vyvezeno 58 bývalých jednotek Missouri Pacific získaných od železnice Union Pacific spolu s 19 jednotkami řady C30-7 od železnic Norfolk Southern a CSX.

Model C36-7, C36-7i v Estonsku. Typ napájení Diesel-elektrický. Výrobci GE Transportation Systems (většina jednotek), GE do Brazil (15 vyrobených pro použití v Mexiku), A Goninan & Co (3 postavený pro použití v Austrálii. Rok výroby 1978–1989. Celkem vyrobeno 599 jednotek. Konfigurace: ​ • AAR C-C. Rozchod 1 435 mm (4 stopy 8 1⁄2 palce) standardní, 1 520 mm (4 stopy 11 + 27⁄32 palce) v Estonsku. Hmotnost lokomotivy 366 000 lb až 420 000 lb, 181 t. Výkon 3 600–3 750 hp (2 680–2 800 kW)- Tažná síla při rozjezdu 96 900 lbs, trvale 91 500 liber. Severní Amerika, Austrálie, Mexiko, Čína, Gabon, Estonsko Čínské železnice třídy ND5.

Operail je estonský státní podnik ve stoprocentním vlastnictví státu Estonsko. Výkonnou moc vykonává představenstvo společnosti, které jmenuje dozorčí rada. Mateřská společnost skupiny AS Operail se zaměřuje na provozování železniční nákladní dopravy v Estonsku. Dceřiná společnost Operail Holding zahrnuje společnosti spravující všechny ostatní obchodní linie Skupiny. Operail Repairs OÜ realizuje opravy a údržbu kolejových vozidel a podílí se na konstrukci lokomotiv. Půjčovny kolejových vozidel Operail Leasing AS a Operail Leasing Finland OY již nepodepisují nové nájemní smlouvy. Železnice zaměstnává v Estonsku asi 200 lidí, z nichž největší část (40 %) je soustředěna v Tallinnu a jeho okolí, 31 % ve městě Tapa a 14 % v Narvě a jejím okolí. V jižním Estonsku – Tartu, Valga, Koidula a okolních stanicích – je v poměru přibližně 15 % pracovníků skupiny.

Historie Operailu je úzce propojena s historií estonské železnice. Počátek železniční dopravy v Estonsku lze vysledovat k události, která se odehrála 5. listopadu 1870, kdy bylo otevřeno první železniční spojení v Estonsku na trati Paldiski–Tallinn–Narva–Gatchina. Později byla ýelezniční síť rozšířena o tratě do Valgy (1887) a Pärnu (1896). V roce 1897 byla otevřena odbočná trať z Mõisaküly do Viljandi a odtud do Paide a přístavu Tallinn. 15. listopadu 1918 vytvořily společnosti Severozápadní dráha (Looderaudtee), Asociace první železniční tratě (Esimese Juurdeveoteede Selts) a polní železniční oddíly armády a námořní pevnosti základ pro vznik nezávislé společnosti, železnice Estonské republiky (Eesti Vabariigi Raudtee), která provozovala také nákladní přepravu. V roce 1931 byla postavena širokorozchodná železniční trať z Tartu do Pechory. V roce 1940 bylo v Estonsku 1447 km veřejných železnic, z toho 772 km širokorozchodných a 675 km úzkorozchodných. Během sovětského období se přešlo z provozu parních lokomotiv na jednotky diesel-elektrické. V roce 1973 byla otevřena elektrifikovaná trať mezi Tallinnem a Kehrou a v Raasiku začaly práce na výstavbě vedlejšího překladiště zboží. Práce na první etapě jednoho z primárních tranzitních uzlů estonské železnice v přístavu Muuga byly zahájeny v roce 1986. Spolu s výstavbou přístavu byly také upraveny železniční tratě s napoejním na nový přístav a začala výstavba druhé koleje na tratí mezi Tallinnem a Tapou.

Státní estonské železnice Eesti Raudtee vznikly 1. ledna 1992. V roce 2001 se vláda rozhodla prodat 66 procent akcií Eesti Raudtee soukromým subjektům, ale v roce 2007 stát všechny akcie v soukromém vlastnictví zpětně odkoupil. Rok 2007 začal pro Eesti Raudtee velmi dobře, kdy bylo denně v provozu celkem 36 vlaků a měsíčně bylo přepraveno 4 miliony tun nákladu. Situace se změnila po dubnových nepokojích v Tallinnu a v důsledku napjaté politické situace se objemy nákladní přepravy snížily o 50 procent s dalším poklesem objemu tranzitní dopravy přes Estonsko. V roce 2009 byla Eesti Raudtee rozdělena rovným dílem mezi dvě dceřiné společnosti, kde o správu infrastruktury se starala společnost AS EVR Infra a o nákladní přepravu společnost AS EVR Cargo. Dne 3. září 2012 byla AS EVR Cargo vyčleněna jako samostatná železniční nákladní přepravní společnost a AS EVR Infra převzala zpátky obchodní jméno AS Eesti Raudtee. V roce 2015 byl celkový objem přepraveného nákladu v infrastruktuře Eesti Raudtee 15,4 milionů tun, z čehož 68 procent přepravila společnost EVR Cargo. Objemy železniční nákladní dopravy v roce 2015 klesly ve všech pobaltských státech. Rusko nadále přepravovalo své suroviny prostřednictvím vlastních přístavů. Konkurenceschopnost ruských dopravních kanálů vzrostla na pozadí výrazně oslabeného rublu. Objemy přepravy ovlivnily i sankce uvalené na Rusko. V roce 2016 došlo k výraznému zvýšení cen pronájmů vagónů kvůli vyřazení více než 200 000 ruských vagonů z provozu a následnému propadu ruského vozového parku o více než deset procent. Změny v ruském vozovém parku se dotkly vozového trhu v celé širokorozchodné železniční síti 1520 mm, přičemž ceny vozů a nájemné dramaticky vzrostly. Tváří v tvář novým podmínkám na trhu společnost změnila strategii. Dříve se EVR Cargo definovalo jako nákladní přepravce. Od roku 2016 však společnost EVR Cargo samostatně rozvinula svou činnost v oblasti pronájmu vozů a oprav a údržby kolejových vozidel a odpovídajícím způsobem změnila strukturu společnosti. V roce 2017 získala společnost EVR Cargo od dozorčí rady povolení k investicím do nákupu vagónů za účelem dalšího posílení svého podnikání v oblasti pronájmu vozů. V roce 2018 společnost změnila svůj název i vizuální identitu.

PLEASE NOTE: Due to the small edition size and the great demand for this item, allocations are expected to occur.

UPOZORNĚNÍ: TITUL JE VYROBENÝ V OMEZENÉM MNOŽSTVÍ JAKO UMĚLECKÝ PŘEDMĚT. UVEDENÁ PRODEJNÍ CENA JE PLATNÁ DO VYPRODÁNÍ TUZEMSKÝCH ZÁSOB.

Sdílet na Twitteru Sdílet na Facebooku