Služební vlakový vůz modelové železnice v měřítku HO pro železniční modeláře v modelářské kvalitě - Overland Models, Inc. 4270.5 2001 Ajin Chicago, Rock Island and Pacific Railroad CRI&P #17815 HO Red Scheme F/P Brass Scale Caboose (Waycar) služební vlakový vůz.

Služební vlakový vůz Caboose (Waycar) - kromě toho, že tyto vozy sloužily jako služební kabiny/vozy za nákladní vlaky, poskytovaly také místo k sezení a spaní pro muže, kteří doprovázeli materiál přepravovaný vlakem. S klesající přepravou osob během druhé světové války bylo později několik těchto vozů upraveno pro přepravu menších nákladních zásilek (LCL) a expresních zásilek na vedlejších tratích.

Před vznikem železnic znamenal termín „Caboose“ malou kuchyňku na palubě plachetnice. Nikdo to neví jistě, ale bylo to pravděpodobně v 50. letech 19. století, kdy první železniční vůz s kabinou poskytl posádce vlaku úkryt před počasím. Období občanské války předznamenalo vznik kabinových vozů nebo průvodčích vozů s bočními a možná i koncovými dveřmi, okny, kamny na topení a vaření, palandami a střešními lucernami, které označovaly konec vlaku.

Vedení železnic se často bránilo poskytovat posádkám takové pohodlí a trvalo až do 70. let 19. století, než se tento typ kabinových vozů u amerických vlaků rozšířil. A ačkoli se kupole, tehdy známá jako „vyhlídka lookout“ nebo „observatoř“, poprvé objevila během občanské války, kabinové vozy caboose s plochou střechou početně převyšovaly kabinové vozy s kupolí až do 80. let 19. století. Počátkem 20. století však design kabinového vozu s kupolí dosáhl svého konečného tvaru, který sa udržel do svého zániku v 80. letech.

Ale zatímco kabinové vozy s kupolí zůstaly v podstatě stejné, nákladní vagóny se měnily do délky i výšky. Na konci 2. světové války tak vyšší vozy ztěžovaly posádce jedoucí na kabinovém voze s kupolí provádět svou práci - dávat pozor na vlak před sebou. Jedním z řešení byl samozřejmě kabinový vůz s arkýřovým oknem - bay window caboose. Další, populárnější novinkou byl kabinový vůz s širokým rozhledem - wide vision caboose, který kombinoval extra šířku arkýře s extra výškou kupole. Kabinový vůz s širokým rozhledem představil výrobce International Car Company v roce 1953 a vyráběl ho po dvě desetiletí jako součást vozových parků všech železnic na severoamerickém kontinentě. Stejně jako dieselové lokomotivy a další moderní nákladní vozy byly tyto široce využívané služební vlakové vozy Caboose (Waycar) součástí poválečného trendu od vozového parku na zakázku specifického pro určitou železniční společnost směrem ke standardizovaným konstrukčním modelům vyráběným ve velkém množství na ekonomicky hospodárných montážních linkách.

Původní Chicago, Rock Island and Pacific Railroad (CRI&P RW, někdy nazývaná Chicago, Rock Island and Pacific Railway)(označení CRIP, RI, ROCK) byla americká železnice I. třídy I. známá také jako Rock Island Line, nebo, v jeho posledních letech jako The Rock, provozovala na konci roku 1970 celkem 7 183 mil silnic na 10 669 mil tratí a přepravila v tom roce 20 557 milionů tuno-mílí v nákladní dopravě. Píseň „Rock Island Line“ z konce dvacátých let a poprvé zaznamenaná v roce 1934 byla inspirována železnicí. Legendární železnice Chicago, Rock Island and Pacific Railroad CRIP známá také jako "The Rock Island Line" byla ve své době legendou. Jako A Might Fine Line byla zvěčněna v písni, když Clarence Wilson, člen Rock Island s Colored Booster Quartet (zaměstnanecký sbor z Biddle Shops v Little Rock v Arkansasu), napsal v roce 1929 píseň "Rock Island Line". V následujících letech vzniklo několik různých verzí, z nichž nejznámější nahrál v roce 1970 Johnny Cash. Železnice existovala ve více podobách v období od 10. října 1852 do 31. března 1980.

Bohužel, přes veškerou slávu Rock Islandu nebyla železnice ve skutečnosti tak okouzlující. Nesla si s sebou problémy již od svých prvních let, kdy obsluhovala města spolu s přibývající konkurenci. Společnost Rock nikdy "neovládla New Orleans", jak zpíval pan Cash, i přes jeho úsilí po odchodu Johna D. Farringtona do důchodu, největší osobnosti společnosti. V roce 1964 byla dohodnuta fúze se společností Union Pacific. Bohužel se proti tomuto spojení zvedla velká vlna odporu, a protože Mezistátní obchodní komise (Interstate Commerce Commission) se ve svém jednání nedosáhla dlouho řešení, železnice fyzicky zkolabovala. Koncem roku 1974, kdy agentura konečně dala své požehnání, již UP neměla zájem. Rock Island už neměl mnoho možností, a tak vstoupil do konkurzu a v roce 1980 byl zlikvidován. Jednou z největších ironií tohoto odvětví je, že většina hlavních tratí železnice přežila dodnes. Slogan železnice Route Of The Rockets! tak přežíví dodnes.



PLEASE NOTE: Due to the small edition size and the great demand for this item, allocations are expected to occur.

UPOZORNĚNÍ: TITUL JE VYROBENÝ V OMEZENÉM MNOŽSTVÍ JAKO UMĚLECKÝ PŘEDMĚT. UVEDENÁ PRODEJNÍ CENA JE PLATNÁ DO VYPRODÁNÍ TUZEMSKÝCH ZÁSOB.

Sdílet na Twitteru Sdílet na Facebooku