Parní historická lokomotiva New Zealand Railways NZGR #88 Washington Grey Gold-Lined Scheme 2-4-2 Class Rogers K Old-Time Steam Locomotive & Coal Tender for Model Railroaders Inspiration.

■ Parní lokomotiva třídy K novozélandských železnic New Zealand Railways NZGR s přezdívkou "Washington" a číslem 88 z roku 1877 se zjevně severoamerickým vzhledem podle svého amerického výrobce Rogers Locomotive Works, New Jersey. Původně šlo o jednu ze dvou lokomotiv 2-4-2 objednaných NZGR v americe známých jako „Yankee Toys“. Později NZGR objednala ještě dalších šest lokomotiv třídy K pro provoz s prvním expresním vlakem mezi městy Christchurch a Dunedin na Jižní ostrově Nového Zélandu. Jejich úspěch podpořil vývoj lokomotiv na Novém Zélandu až do konce éry páry. Z provozu byly vyřazeny během 20. let 20.století a při nízké ceně šrotu se uplatnily do hrází jako protipovodňová ochrana! V roce 1974 zrenovovala skupina dobrovolníků tuto významnou lokomotivu K88 jako první americkou lokomotivou na Novém Zélandu, kdy v Lyttletonu doplnili nový kotel a uvedly ji do provozu v roce 2002 po mnoha letech tvrdé práce a shánění finančních prostředků.

V roce 1877 nastupující hlavní strojní inženýr NZR, Allison D. Smith, požadoval pro vznikající vládní železnici lokomotivy třídy J anglické výroby, ale americký stavební inženýr Walton W. Evans propagoval výhody strojů vyrobených v USA na železnicích v Jižní Americe a jinde v zahraničí. Skutečnostže v předchozím roce zajistil dvě lokomotivy pro australské viktoriánské železnice Vogel railways, přiměla Smitha k objednávce dvou lokomotiv u Rogers Locomotive Works v New Jersey s uspořádání kol 2-4-2. První dvě lokomotivy Rogers před Smithovým jmenováním již objednal Evans. Lokomotivy měly vylepšení od Rogerova zástupce pana Williama H. Hudsona s jeho inovacemi v konstrukci podvozků a jeho patentovaným kompenzačním odpružením v celém rozsahu od přední bisselovy nápravy po pružiny hnacích kol a zadní výkyvnou nápravu.

Lokomotivy při příjezdu na Nový Zéland vzbudily značný rozruch svými tyčovými rámy, goticky vypadajícími dřevěnými kabinami, lokomotivním zvonkem, vnější výzdobou a ušlechtilým výzorem, který byl v ostrém kontrastu s tehdejším vzhledem tradičních anglických lokomotiv na Novém Zélandu. Novinář Charles Rous-Marten je popsal jako „hodinky s hodinovým strojkem naruby“, jen potřebovaly skleněnou skříňku, která by je podle jedněch novin z Christchurch chránila před špatným počasím. Vypadaly chatrně kvůli tyčovým rámům a navíc měl první pár lokomotiv K 87 „Lincoln“ a K 88 „Washington“ údajně na sobě kaleidoskop barev – zelenou, modrou, žlutou, červenou, fialovou a zlatou kromě plášťů kotlů z ruské oceli. Lokomotivy Baldwin a Rogers odrážely styl přijatý v 70. letech 19. století americkými výrobci s prvky z renesančního obrození a novobarokních architektonických stylů s islámskými maurskými vlivy ze španělské Alhambry - byly použity výrazné barvy a malované dekorace.

Po příjezdu na Jižní ostrov v Lytteltonu stroj K 87 "Lincoln" brzy táhl první osobní vlak s podvozkem a obě lokomotivy si brzy získaly pověst rychlých mašin s mírnou spotřebou uhlí. Mašinka K 88 „Washington“ táhla první vlak mezi městy Christchurchem a Dunedinem v roce 1878 po právě dokončené trati Main South Line za pomoci parní kolegyně Double Fairlie „Josephine“. Výrobce Rogers Locomotive Works dodal dalších šest mašin této třídy s čísly od 92 do 97 jako „nekonečně lepší než anglické lokomotivy“ tehdy již v provozu ve stejném období pro Jižní ostrov, ale nebyla jim již dána jména ani pestrobarevný nátěr (pravděpodobně K 87 a K 88 ho do této doby také ztratily). V roce 1883 byla třída K díky svým konstrukčním charakteristikám jedinou třídou, které byla oficiálně povolena maximální rychlost 35 mil za hodinu (56 km/h) v běžném provozu.

S příchodem výkonnějších lokomotiv od amerického výrobce Baldwina se třída K přesouvala k rychlíkům na vedlejších tratích. Dva stroje K 93 a K 96 se během této doby převedly na Severní ostrov. Počínaje rokem 1900 nahradily kotel Rogers u lokomotiv na Jižním ostrově South Island kotle v provedení Belpaire, zatímco dvojice strojů na Severním ostrově North Island získala kotle kulaté. Všechny nové kotle byly natlakovány na 160 psi oproti původnímu kotli na 130 psi a všechny lokomotivy získaly také brzdové zařízení Westinghouse. Během této doby si některé stroje třídy K získaly na trati Kingston-Gore díky rychlosti ohlas v čele expresního vlaku Kingston-Invercargill jako „Kingston Flyer“.

Výrobce Rogers Locomotive Works, New Jersey, USA. Sériové číslo 2454 - 2455, 2469–2474. Rok výroby 1877-1878. Čísla 87 - 88, 92-97. Celkem vyrobeno 8 mašin. Konfigurace: • Whyte 2-4-2 • UIC 1 B1 n2 . Úzký rozchod 3 stopy 6 palců (1 067 mm). Přední kolo prům. 30,25 palce (768 mm). Řídící kola prům. 48 palců (1 219 mm). Zadní kolo prům. 30,25 palce (768 mm). Délka 45 stop 7 palců (13,89 m). Provozní hmotnost 14,8 dlouhých tun (15,0 t; 16,6 krátkých tun). Hmotnost lokomotivy 23,3 dlouhé tuny (23,7 t; 26,1 krátkých tun). Hmotnost tebdru 19,2 dlouhých tun (19,5 t; 21,5 krátkých tun). Celková hmotnost 42,5 dlouhých tun (43,2 t; 47,6 krátkých tun). Druh paliva Uhlí. Objem paliva 2,2 dlouhé tuny (2,24 t; 2,46 krátkých tuny). Objem vody. 1 250 imp gal (5 700 l; 1 500 amerických gal). Topeniště: • Plocha roštu 8,8 čtverečních stop (0,82 m2) (původní) 10,2 čtverečních stop (0,95 m2) (přehřívaný). Tlak kotle 130 psi (896 kPa) (Původní) 160 psi (1 103 kPa) (Přehřáté). Topná plocha 589 čtverečních stop (54,7 m2). Válce dva. Velikost válce 12 palců × 20 palců (305 mm × 508 mm). Pohyb ventilu Stephensonova spojení. Posuvné ventily. Zdvih ventilu 4 palce (102 mm). Kryt ventilu 0,9375 palce (24 mm). Vedení ventilu 0,09375 palce (2 mm). Tažná síla 6 240 lbf (27,8 kN) (původní) 7 500 lbf (33 kN) (přehřívaný). V provozu od 9. března 1878. Vyřazeno z provozu v červnu 1927. Zachováno 3 ks, 5 ks sešrotováno.

PLEASE NOTE: Due to the small edition size and the great demand for this item, allocations are expected to occur.

UPOZORNĚNÍ: TITUL JE VYROBENÝ V OMEZENÉM MNOŽSTVÍ JAKO UMĚLECKÝ PŘEDMĚT. UVEDENÁ PRODEJNÍ CENA JE PLATNÁ DO VYPRODÁNÍ TUZEMSKÝCH ZÁSOB.

Sdílet na Twitteru Sdílet na Facebooku