Elektrická lokomotiva (modelové železnice v měřítku HO pro železniční modeláře ve modelářské kvalitě - ) Schweizerische Bundesbahnen SBB/CFF/FFS #11659 Fir Green Scheme Class Re 6/6 (Re 620) Heavy Freight Electric Locomotive for Model Railroaders Inspiration, epocha VI.

■ Těžká elektrická lokomotiva řady Re 6/6 (Re 620) SBB švýcarských spolkových drah/Ferrovie Federali Svizzere (FFS), divisione FFS ve smrkově zeleném nátěru. (■ Digitalizovaný model s rozhraním NEM 652 21-pin interface a s digitálním dekodérem mfx+ Sound decoder s rozsáhlými zvukovými a světelnými funkcemi. ■ Má 5-pólový motor se setrvačníky pro pohon 4 náprav se 4 bandážovanými koly, které jsou umístěny na vnitřních pojezdových nápravách obou podvozků ve vzájemném šikmém uspořádání pro zvýšení tažné síly, poskytuje výborné jízdní vlastnosti. ■ Precizně zhotovený model z litého odlitku podle originálu včetně mnoha fotoleptaných kovových dílů. ■ Kovový podvozek a karoserie z vysoce kvalitního vstřikovaného plastu. ■ Dva detailní pantografy. ■ Vysoce kvalitní a detailní potisk. ■ Se samostatně připojenými zásuvnými díly, částečně leptané. ■ Tři čelní bílé a jedno koncové bílé LED světlomety se mění podle směru jízdy podle švýcarského protokolu, která lze přepínat digitálně a jednotlivě v DCC. ■ Kulaté světlomety, objímky UIC, diagonální zábradlí na koncích, šikmý předek se zdířkou pro údržbu klimatizace na jedné straně lokomotivy. ■ Stroj s erbem „Eglisau“ z roku 2013 až 2018. ■ V digitálním provozu s individuálně přepínatelnými čelními nebo koncovými světlomety, osvětvětlením kabiny strojvedoucího a motorového prostoru v DCC. ■ V digitálním provozu lze světlomety na konci lokomotivy 2 a 1 vypnout samostatně, když jsou světlomety na obou koncích vypnuté, svítí na obou koncích dvojitá světla "A", osvětlení lze přepnout na 2 červená obrysová světla. ■ Šachta NEM 362 s kinematikou krátkého spřáhla. Sřáhla lze nahradit detailní koncovou lištou. ■ Délka přes nárazníky cca 222 mm. )

Stroj řady Re 6/6 Švýcarských spolkových drah (SBB) byl dlouho dokonce považován za nejvýkonnější elektrickou lokomotivu na světě a toto hodnocení má ve Švýcarsku dodnes. Tak vysoký výkon 8 020 kilowattů / 10 755 koňských sil bylo samozřejmě možné použít pouze na šesti nápravách, a proto bylo použito na středoevropské poměry poněkud neobvyklé uspořádání kol B-B-B, aby se výsledná tažná síla spojila s dobrými jízdními vlastnostmi stroje na trati v obloucích. Prostřední podvozek musel mít odpovídající boční vůli a všechny tři podvozky jsou navzájem spojeny pružnými příčnými spřáhly. Na základě těchto specifikací objednaly SBB v roce 1969 čtyři různé prototypy u SLM (mechanické díly) a u BBC (elektrické díly). Tyto čtyři jstroje byly uvedeny do provozu na podzim 1972 a poté byly podrobeny důkladným zkouškám. Želenice SBB si nato objednala u SLM/BBC již 23. února 1973 45 kusů lokomotivy řady Re 6/6. V roce 1973 se SBB rozhodlo, že tyto stroje bude vyrábět v první sérii ve dvou verzích v rozmezí let 1975 až 1977. Dodávka druhé série 40 lokomotiv Re 6/6 (čísla 11650 - 11689) probíhala bezprostředně poté od konce roku 1977 do konce roku 1980. Od té doby byly tratě Gotthard a Simplon doménou lokomotiv Re 6/6 vezoucí těžké vlaky EC, IC a expresní vlaky, ale i nejtěžší nákladní vlaky o hmotnosti až 1 600 tun. To se změnilo až na přelomu století, kdy byly všechny jednotky Re 6/6 do roku 2003 přiděleny skupině nákladní dopravy SBB Cargo. Ještě dnes je působivý příjezd lokomotivy řady Re 6/6 do Gotthardu s dlouhým nákladním vlakem. Ještě působivější je pak takzvaný "Re 10/10", dvojspřeží Re 4/4II a Re 6/6, které se stalo každodenním zjevem přinejmenším na gotthardské trati. Produktivita této soupravy je omezena pouze maximálním zatížením spřáhel ve výši 1 400 tun při stoupání 2,6 %. Jinak by obě lokomotivy mohly přes kopec táhnout dalších několik set tun. Mnozí návrháři lokomotiv vždy sázejí na těchto deset poháněných náprav a slušnou hmotnost před nominálně podobným výkonem souprav B-B m.u. nejnovější konstrukce.

Stroj Re 6/6 je těžká elektrická lokomotiva, kterou používají Švýcarské spolkové dráhy (SBB-CFF-FFS). Někdy je také označována jako kantonální lokomotiva ("Kantonslokomotive"), protože prvních 25 lokomotiv bylo pojmenováno podle kantonů a neslo znak kantonu na boku a chromované ozdoby (jeden vystouplý pruh na každém boku a tři vystouplé pruhy na každém konci) a švýcarský znak na přední straně mezi chromovanými pruhy. Tyto ozdoby je proslavily na mezinárodní úrovni. Dalších 95 lokomotiv dostalo názvy hlavních měst švýcarských kantonů a dalších měst a obcí, ale bez chromovaných ozdob. Pojmenování se konala jako slavnostní ceremoniál v příslušných městech.

Lokomotiva Ae 6/6 byla původně určena pro těžkou dopravu na gotthardské trase, stejně jako mnoho dalších švýcarských lokomotiv, a patřila tak ke klasickým gotthardským lokomotivám.

Všechny lokomotivy byly původně natřeny v zelené barvě SBB CFF FFS, na každé straně bylo číslo a buď SBB CFF, nebo SBB FFS, všechny číslice byly vyvedeny v chromu. V současné době je přibližně polovina natřena červeně a část vozového parku byla přebarvena do barvy SBB Cargo, z níž byly odstraněny všechny vyvýšené chromované ozdoby kromě švýcarského znaku na každém konci. Tyto lokomotivy byly přečíslovány (jako třída 610) v souladu se současným švýcarským číslováním.

Pojmenování lokomotiv bylo ve Švýcarsku zavedeno s lokomotivami Ae 6/6, což byl zvyk převzatý z Británie. Všechny lokomotivy Ae 6/6 byly zdobeny erby kantonů nebo obcí. V té době to byly velkolepé akce a každý kanton byl hrdý na to, že dostane "svou" Ae 6/6. Lokomotivy 11426 až 11520 dostaly erby obcí.

V roce 1999 bylo všech 120 lokomotiv po vnitřní reorganizaci SBB-CFF-FFS přiděleno nákladní divizi (SBB Cargo). Lokomotivy Ae 6/6 jsou stále velmi spolehlivé pro nákladní dopravu.

Vzhledem k tomu, že lokomotivy Ae 6/6 mají třínápravové podvozky, jsou považovány za "zabijáky kolejnic" kvůli vyššímu otěru kolejnic ve srovnání s lokomotivami s dvounápravovými podvozky.

Švýcarské spolkové dráhy (německy Schweizerische Bundesbahnen, SBB; francouzsky: Chemins de fer fédéraux suisses, CFF; italsky: Ferrovie federali svizzere, FFS) je švýcarská národní železniční společnost. Obvykle se označuje iniciálami svých německých, francouzských a italských názvů, a to buď jako SBB CFF FFS, nebo se používá samostatně. Rumunská verze jejího názvu, Viafiers federalas svizras, se oficiálně nepoužívá.

Společnost má sídlo v Bernu. Dříve byla státní institucí, ale od roku 1999 je zvláštní akciovou společností, jejíž akcie vlastní Švýcarská konfederace a švýcarské kantony.

V roce 2017 se SBB umístily na prvním místě mezi národními evropskými železničními systémy v rámci Evropského indexu výkonnosti železnic za intenzitu využívání, kvalitu služeb a hodnocení bezpečnosti. Zatímco evropští železniční provozovatelé, jako je francouzská SNCF a španělská Renfe, kladou důraz na budování vysokorychlostních železnic, SBB investuje do spolehlivosti a kvality služeb své konvenční železniční sítě. Kromě osobní železniční dopravy provozuje SBB také nákladní a nákladní železniční dopravu a má ve Švýcarsku rozsáhlé nemovitostní podíly.

PLEASE NOTE: Due to the small edition size and the great demand for this item, allocations are expected to occur.

UPOZORNĚNÍ: TITUL JE VYROBENÝ V OMEZENÉM MNOŽSTVÍ JAKO UMĚLECKÝ PŘEDMĚT. UVEDENÁ PRODEJNÍ CENA JE PLATNÁ DO VYPRODÁNÍ TUZEMSKÝCH ZÁSOB.

Sdílet na Twitteru Sdílet na Facebooku