Elektrická lokomotiva Rāhāhan-e Jomhuri-ye Eslami-ye Irān IRIR (RAI) Iranian Railways Class Rc-4 Electric Locomotive for Model Railroaders Inspiration.

Pro elektrifikovanou trať mezi Tabrizem a Jolfou pořídila v roce 1979 íránská islámská železnice osm lokomotiv řady Rc4 s čísly 40-651 – 40-658 s uspořádáním kol Bo-Bo o výkonu 3440 kW od švédské státní železnice SJ. Lokomotivy známé jako řada RAI 40-700 měly ale podvozky typu Rm, vzduchové filtry odolné proti písku a kabiny bez kruhových oken na bočních stranách. Jednotky se používaly pro nákladní dopravu mezi Tabrizem a Jolfou a mnohem později pro příměstské vlaky mezi městy Tabriz a Azarshahr. Nové projekty elektrifikace byly zahájeny dokončením 46 km dlouhé trati mezi Tabrizem a Azarshahrem na jih v roce 2012. Primárním cílem elektrifikace jednokolejné trasy na 25 kV 50 Hz s pěti železničními stanicemi bylo zlepšit služby pro studenty cestující na univerzitu v Azarshahru. Připravuje se elektrifikace tratí mezi Teheránem a Tabrízem a mezi Teheránem a Mašhadem (v délce 926 km) s německým Siemensem i čínskými společnostmi. Íránska skupina MAPNA bude dodávat elektrické a diesel-elektrické lokomotivy pro tyto tratě.

Železnice Íránské islámské republiky (zkráceně IRIR nebo někdy RAI) (persky: راهآهن جمهوری اسلامی ایران, Rāhāhan-e Jomhuri-ye Eslami-ye Irān) je íránský státní železniční systém. Společnost Raja Passenger Train Company je přidruženou společností IR a spravuje její osobní vlaky. Společnost Railway Transportation Company je přidruženou společností IR, která řídí její nákladní dopravu. Ministerstvo silnic a rozvoje měst je státní agentura, která dohlíží na IRIR. Síť železniční dopravy ročně přepraví přibližně 33 milionů tun zboží a 29 milionů cestujících, což představuje 9 %, resp. 11 % veškeré dopravy v Íránu (2011).

Železniční síť se sbíhá v Teheránu. V roce 2009 byla s Teheránem propojena íránská města Isfahán a Šíráz. Plánuje se další prodloužení této trati do Búšehru a Bandar Abbásu. Dále byla v roce 2010 zahájena výstavba železnice Chabahar-Zahedan-Mašhad, která se táhne od jihovýchodu k severovýchodu země v délce 1 350 kilometrů. Západní prodloužení železnice navazuje na Turecko na hranici Rázī-Kapıköy. Na severu je napojení na Ázerbájdžán, Kavkaz a Rusko má na hranici v Jolfě stanici s výměnou podvozků. Jižní trasy spojují Teherán s přístavy Bandar Imam a Bandar Abbas v Perském zálivu. Trať ke Kaspickému moři končí v terminálu Amir Abad a v Bandar Torkaman a je součástí severojižního koridoru do Ruska a Skandinávie. Severovýchodní koridor spojuje Mašhad a pokračuje dále do stanice Sarakhs, kde se mění podvozky. Pro vnitrozemské země Turkmenistán, Uzbekistán, Tádžikistán, Kyrgyzstán a Kazachstán zajišťuje tato trať přístup k moři. Nedávné spojení z Mašhadu do Bafku výrazně zkrátilo přístup do přístavního města Bandar Abbás. Teherán-Mašhad o délce 900 kilometrů, Teherán-Kom-Esfahán o délce 410 kilometrů (ve výstavbě), Kazvín-Rašt-Anzálí-Astara o délce 370 kilometrů; všechny budou vybudovány s pomocí Číny za 12 miliard dolarů. Celkem Írán podepsal s Čínou řadu smluv na výstavbu 5 000 kilometrů železničních tratí.



PLEASE NOTE: Due to the small edition size and the great demand for this item, allocations are expected to occur.

UPOZORNĚNÍ: TITUL JE VYROBENÝ V OMEZENÉM MNOŽSTVÍ JAKO UMĚLECKÝ PŘEDMĚT. UVEDENÁ PRODEJNÍ CENA JE PLATNÁ DO VYPRODÁNÍ TUZEMSKÝCH ZÁSOB.

Sdílet na Twitteru Sdílet na Facebooku